Tato extrémně vzácná nemoc se jmenuje Epidermodysplasia verruciformis, ale častěji se o ní mluví jako o syndromu stromového člověka. Když se před několika lety medializovaly první případy této choroby, málokdo mohl uvěřit, že něco takového skutečně existuje.
Bohužel ano, a přestože je případů stále velmi málo, v poslední době přibývají. Jde o geneticky dané autoimunitní onemocnění kůže, které je spojeno s vysokým rizikem vzniku rakoviny kůže. Ta je ale v porovnání s touto nemocí silně upozaděná.
Má se za to, že syndrom stromového muže vzniká u lidí, jejichž kůže je abnormálně náchylná k působení lidských papilomavirů (HPV). To vede ke vzniku nekontrolovatelné infekce, kterou doprovází růst nejrůznějších patvarů připomínajících kůru stromů. Vyskytují se zejména na rukou a nohou, což v pokročilé fázi pacientům znemožní chodit či manipulovat s předměty.
Léčba zatím neexistuje
Skutečně účinná léčba, která by zamezovala tvorbě nových útvarů na těle, zatím bohužel neexistuje. K dispozici je celá řada podpůrných prostředků, které nemoc částečně zpomalí, ale nezastaví. Pomoc pacientům tak v drtivé většině případů spočívá v operativním odstranění masivních bradavic, rohů a zkornatělých částí kůže.
Odstranění bohužel není definitivní. Například v případě jednoho z nejznámějších lidí s touto nemocí, dnes již zesnulého Indonésana Dede Koswary, lékaři uváděli nutnost provést příslušný zákrok dvakrát ročně.
Výskyt nemoci
První projevy nemoci se obvykle objevují od raného mládí do dvaceti let věku. V některých případech se ale může rozvinout i ve středním věku.
Výzkum potvrdil, že příčinou vzniku je neaktivace PH mutace v genu EVER1 nebo EVER2, které jsou napojené na 17. Chromosom. Tyto geny jsou zodpovědné za distribuci zinku v buněčném jádru.
