Než se v České republice ve velkém rozjela druhá koronavirová vlna, platilo poměrně jednoduché pravidlo, že na Covid-19 umírali lidé pouze v nemocnicích, kam se předtím dostali s těžkým průběhem nemoci. Obecně se mělo také za to, že jde o lidi vyššího věku, případně zatížené dalšími nemocemi, zejména potom cukrovkou nebo kardiovaskulárními chorobami.
Lidé na Covid-19 neumírají už jen v nemocnici
Lidé se tak dodnes domnívají, že případnému úmrtí na Covid-19 musí předcházet hospitalizace na jednotce intenzivní péče. To však vyvrací přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Tomáš Vojtíšek. Ten za své pracoviště vydal tiskovou zprávu, ve které varuje před množícími se případy lidí, kteří na koronavirus zemřeli doma. Někteří z nich byli předtím testováni a měli lehký průběh nemoci, který nevyžadoval hospitalizaci, jiní testem ani neprošli a infekci u nich prokázala až pitva.
Podle Tomáše Vojtíška je dnes už jasné, že nemoc může nabrat velmi rychlý spád a člověka usmrtit, aniž by si předtím vůbec stihl zavolat pomoc a dostal se do nemocnice. “Část zemřelých už měla nemoc potvrzenou a léčila se v domácí izolaci, další měli podezření a byli objednáni na testy. Část osob ale nevěděla, že koronavirus má,” uvedl Tomáš Vojtíšek na adresu těch, které jeho pracoviště v poslední době pitvalo.
Nejčastějším důvodem smrti je silný zápal plic nebo krevní sraženina
Lékař upozorňuje, že koronavirus způsobuje velmi zrádné stavy. Může se zdát, že v případě toho kterého člověka nepůjde o nic vážného, ale stav se může rychle zhoršit. V takovém případě nečekejte na opětovné zlepšení, ale zavolejte pomoc. “Apelujeme na lidi, aby se řídili doporučenými pokyny, konzultovali s lékaři zdravotní stav, volali záchranku, když dojde k závažným komplikacím. Bývá to náhlé zhoršení dušnosti, usínání vsedě, více než dva dny trvající horečka nad 39 stupňů a podobné, takto se projevující potenciálně nebezpečné stavy.”
Podle přednosty Ústavu soudního lékařství se nemoc vyvíjí u různých lidí odlišně. Upozorňuje však na to, že u případů, které řešila jeho instituce, platilo, že od zjištění nákazy po úmrtí uplynul pouhý jeden týden. “Nejde ani tak o to, že by neměli příznaky, ale ty příznaky byly relativně mírné a ke zhoršení došlo náhle. Je to další důkaz toho, že průběh infekce SARS-CoV-2 může být velmi různorodý,” uvedl Vojtíšek. Ve třech čtvrtinách případů pacienty usmrtila pneumonie, tedy zápal plic, který koronavirus způsobil. Další častou příčinou úmrtí pak byla krevní sraženina.
Foto: Shutterstock
