Známe to všichni: noční stezka odvahy na táborech, sledování hororu nebo vyprávění strašidelných historek při svíčkách. Na první pohled na tom není nic příjemného – bát se. Jenže proč bychom to tedy dělali stále dokola? Proč by byly horory tak oblíbeným žánrem, strašidelné únikové hry na vzestupu a vyvolávání duchů jednou z nejoblíbenějším činností na táborech? Odpověď je vlastně docela jednoduchá: strach našemu tělu a mozku přináší i jisté benefity.
Strach jako způsob jak přežít
Strach se vyvinul jako evoluční nástroj, který pomáhá nejen lidem, ale i zvířatům přežít. Jakmile se jedinec ocitne v ohrožení, strach ho upozorní, že se má připravit na některý ze scénářů: bojuj, nebo uteč! Řízení těla pak převezmou nevědomé reflexy: do krve se dostane adrenalin a následně dojde ke zrychlení dechu a činnosti srdce, zvýšení krevního tlaku, aktivaci potních žláz a napnutí svalů. Tělo se do tak dostane do jakéhosi instinktivního režimu, který jej připravuje na nebezpečí.
Strach vystřídá úleva
Z toho, co jsme zatím napsali, nevyplývá, proč by mělo být umělé navození stresové reakce zábavné, nebo dokonce prospěšné. Důležité je však právě ono spojení umělé navození. Pokud totiž víme, že nebezpečí je fiktivní, že ve skutečnosti nám nic nehrozí, přichází po stresové reakci plné adrenalinu pro tělo obrovská úleva. Dojde k jakési katarzi – tělo se připraví na boj či útěk o život, mozek však vyhodnotí, že se nic neděje – a celý organismus se náhle prudce uvolní.
Do těla se vyplatí řada hormonů, ať už jde o endorfiny, dopamin nebo serotonin a chvíle prožitého strachu vystřídá smích a pocity úlevy, štěstí a zklidnění. A protože na hormonech štěstí jsme tak trochu závislí, dělá nám onen „bezpečný strach“ vlastně dobře, protože je vyvolává. Situace, které způsobují strach, ale neohrožují, jsou zároveň dobré i na to, aby si tělo nacvičilo stresovou reakci – a v případě opravdového ohrožení ji dokázalo rychle a efektivně aktivovat.
Všeho s mírou
Tohle adrenalinové cvičení však není pro každého – najdou se lidé, u kterých se například po zhlédnutí hororu úlevná reakce nedostaví, budou se bát dál (klidně i několik dní nebo týdnů) a delší stres jim bude zdraví a psychickou pohodu spíš ubírat. U většiny lidí také záleží na druhu prožitého strachu – někdo prožívá euforii po extrémním sportovním zážitku, jinému ji přinese duchařská seance.
Abychom to tedy shrnuli: bát se může být za určitých okolností přínosné a pro někoho ve finále i příjemné. Rozhodně však nezapomínejme na to, že se nic nemá přehánět a tělo bychom měli strachu a stresu vystavovat jen v rozumné míře.
Foto: Shutterstock, zdroj: medicalnewstoday.com
