Pití čisté vody má blahodárné účinky na organismus. Co ale voda sycená bublinkami? Pomáhá, nebo je rizikem? Prozradíme vám pravidla pití sycené vody.
Sycené vody a šťávy s bublinkami
V polovině osmnáctého století přišli chemici s vynálezem sodové vody. Smísili vodu s plynným oxidem uhličitým a vznikly tolik oblíbené bublinky v nápojích. Ačkoliv se ve vodě nevyskytuje žádný sodík, termín sodovka se mezi konzumenty rychle vžil.
Velmi rychle si proces sycení vody našel cestu k průmyslovému zpracování limonád i k domácí výrobě s použitím nejrůznějších domácích sytících zařízení.
Bublinky přinášejí více svěžesti, příjemně lechtají na jazyku a údajně pomáhají i od trávicích potíží.
Voda s bublinkami napomáhá trávení
Pravidelné pití běžné vody obohacené o bublinky pomáhá trávicímu systému. Voda s bublinkami nám více chutná, proto si jí dopřejeme častěji. Bublinky pomáhají hned dvakrát. Díky nim vypijeme vody více a zároveň ulevují od nepříjemné zácpy.
Sycená voda do dietního režimu
Pití sycené vody se doporučuje během redukčních diet. Pravidelné pití většího množství sycené vody mírní chuť k jídlu a vytváří iluzi plného žaludku.
Rizika pití sycené vody
Sycená voda představuje riziko pro zubní sklovinu, zuby jsou citlivější a mnohem rychleji se kazí. Dalším rizikem je syndrom hyperaktivního močového měchýře. Osoby mají neustále nutkání jít na toaletu, ačkoliv objem tekutin v měchýři je minimální.
Pozor na sycené vody z obchodních řetězců
U řady průmyslově vyráběných sycených vod byla zjištěna přítomnost chemikálie PFAS. Jedná se o perfluorované a polyfluorované látky, které jsou odolné vůči rozkladu. V organizmu zůstávají dlouhodobě, jejich nadbytek způsobuje nádorová onemocnění, vyšší cholesterol, reprodukční problémy, narušení imunitního systému a ohrožuje správné fungování štítné žlázy.
Pokud si chcete dopřát sycenou vodu, vsaďte na doma připravenou a nekonzumujte více než 0,5 l sycené vody denně. Zbývající část pitného režimu by měla vyplnit běžná voda z vodovodu.
Foto: Shutterstock, zdroj: LiveStrong.com
