Dlouhou dobu jsme v České republice měli ten komfort, že potraviny byly velmi levné a široce dostupné. Nikdo se tak nemusel omezovat v tom, co si koupí. To se ale změnilo a dnes je jídlo jednou z nejdynamičtěji zdražujících položek v nákupním košíku.
Nabídka levných potravin roste
Potvrdila to i nová data statistického úřadu, který v číslech srpnové inflace konstatoval, že potraviny zdražují nejrychleji. Jejich výrobci totiž do cen promítají zvýšené náklady na všech frontách. A své si přisadí také obchodníci. Například za oleje platíme už o 50 % více než v loňském roce. U masa je to potom skoro čtvrtina. A tak bychom mohli pokračovat dále.
Ačkoliv se to nezdá, ceny v supermarketech a hypermarketech největších řetězců však nemusíme akceptovat. Stačí vytvořit poptávku po levnějším zboží, která zcela prokazatelně existuje, a někdo tento prostor zaplní svou nabídkou.
Příkladem mohou být rychle expandující řetězce levných potravin. Ty nesou různé názvy, někdy jde už o celé sítě, jako v případě Nejlevnějších potravin nebo DKS Morava, jindy potom o samostatné prodejny specializující se právě na co možná cenově nejdostupnější potraviny.
V jednom z takových obchodů jsme provedli testovací nákup, abychom zjistili, zda jsou opravdu tak výhodné, jak se o nich říká. Vybrali jsme pobočku DKS Morava v Brně v Masarykově ulici. Otevírací doba je velmi přívětivá, ve všední dny si nakoupíte od sedmé hodiny ranní do osmi večer.
Reálně slevy kolem 60 %
DKS Morava přitom deklaruje, že prodává potraviny a drogerii až o 90 % levněji. Podobné slogany jsme obvykle zvyklí vnímat jako lákadlo, které pak není příliš naplněno. V tomto případě je ale pravdou, že některé položky jsou skutečně zlevněny o devadesát procent. Nejčastější slevy se však pohybují kolem 50 až 60 %, což je rovněž velmi slušné.
Koupili jsme tu tedy například plato třiceti vajec za cenu 40 korun, půl kila rýže za desetikorunu, smetanové jogurty po čtyřech korunách, ale i oblíbené pivo Pilsner Urquell za pouhých 12 korun.
Jde o náš běžný nákup, za který v ostatních řetězcích, jako je Lidl, Kaufland, Albert, Penny, Globus nebo Billa, dáváme kolem 2000 korun. Měli jsme tedy porovnání. Proto jsme byli překvapeni, když jsme v těchto levných potravinách zaplatili jen něco lehce přes 600 korun.
Obchodní model těchto obchodů je postaven na tom, že vykupují zásoby od výrobců či jiných obchodníků, jež už jsou krátce před datem minimální trvanlivosti. Sami je pak někdy prodávají i po této lhůtě, na čemž ale není nic špatného. Drtivá většina potravin totiž vydrží déle a i náš test prokázal, že s nimi vůbec nic nebylo.
Foto: Shutterstock
Měla jsem obchod s potravinami.Neprichazelo v úvahu,mít něco prošlého.Vazila jsem si zákazníků.Navic,byly za to tučné pokuty!.Kam se ten svět řítí.Stydte se!!
Tyto obchody jsou i v jiných městech. A ruku na srdce, opravdu sníte vše co máte v lednici a nic nevyhodíte ???