Bolest je vždy velmi nepříjemná, ale ne vždy je důsledkem zranění nebo fyzického problému. Často za ní stojí pouze naše hlava. Vnímáme bolest jako alarm, že není něco v pořádku.
Podle bolesti nemusíme poškození těla poznat
Ačkoliv v mnoha případech to tak je, ne vždy to platí. Různé buňky reagují na odlišné věci. Některé jsou citlivé na teplo nebo zimu, jiné na tlak, některé na chemikálie. Pokud se v létě při opalování spálíme, nepoznáme to ihned, ale až ve chvíli, kdy nám začnou odumírat kožní buňky – tělo nám to ohlásí se zpožděním. Nocicepce, je aktivita v neuronech, která nás upozorní na bolest – díky tomu víme, že jsme si ublížili, spálili se, opařili.
Falešný poplach?
Stejně jako se tělo může poškodit bez bolesti, tak se i bolest může projevit bez poškození těla. Často se stává, že nás něco bolí, aniž bychom byli ve skutečnosti zranění. Jedná se například o fantomové bolesti, kdy pacienta „bolí“ amputované končetiny. Může se také stát, že nás bolestí varuje mozek dopředu – dříve, než zakopneme, než si přivřeme ruku do dveří, a i v mnoha dalších případech. Většinou vše odezní, pokud k žádnému reálnému zranění nedojde. Ne vždy tomu tak ale je.
Jak se zbavit bolesti bez příčiny?
Pokud se to stane a bolest nemá žádnou fyzickou příčinu, nabízí vynikající výsledky zrcadlová terapie. Ta využívá toho, že mozek preferuje vizuální vjemy. Pacient sleduje v zrcadle zdravou končetinu a dělá zrcadlové pohyby. Terapie je s úspěchem využívána i u fantomových bolestí. Často se stává, že za bolestí stojí pouze náš mozek a myšlenky. Tělo si v těchto případech často dokáže pomoci samo. Například začne vytvářet vlastní látky na tlumení bolesti ještě dřív, než léky začnou reálně působit. U bolesti bez příčiny může být úspěšně aplikováno i placebo, často není nutné sáhnout rovnou po prášku proti bolesti.
Foto: Shutterstock, zdroj: Physio-pedia, Pubmed
