Žízeň už není známku toho, že se potřebujeme napít vody, ale dehydratace, která už je ve výši 1 až 2 % tělesné hmotnosti. Ztráta tekutin je pro naše tělo nebezpečná. Pravidelný přísun tekutin mimo jiné zajišťuje našemu tělu běžnou tělesnou teplotu.
Při 5% dehydrataci už hrozí přehřátí, zrychlený tep, hypotenze, neurologické potíže oběhové selhání a šok. V případě dehydratace vyšší než 5 % dochází k hubnutí, zpomalení mozkových procesů, ohrožení krátkodobé paměti, zhoršené koordinaci, zrychlení pulzu, závratím a bolestem hlavy. Nad 10 % je to těžká dehydratace a je nutné nitrožilní podání tekutin, dojde k zástavě moči a hrozí smrt.
Pozor na dehydrataci
Při dehydrataci se začne tělo přehřívat a vnitřní orgány se rychle poškodí. Pak ztrácíme tělesné teplo mnohem rychleji. Podle studií může při teplotě 26,6 °C zdravý člověk přežít bez vody až 7 dní. Jakmile teplota stoupne nad 30 °C, tak se doba přežití se zkrátí na 6 dní. Dehydratace nám navíc hrozí nejen v létě, ale i v zimě.
Ztráta a příjem vody
Běžné množství tělesné vody u dospělého člověka je kolem 60 % tělesné hmotnosti. Ke snížení dojde při nevyváženém příjmu a výdeji vody. Tělo denně vyloučí asi 2,5 litru vody močí, stolicí, dýcháním a kůží. Část doplníme potravou s obsahem vody, větší část ale jen tekutinami, pro zachování zdraví, duševní pohody a pracovního výkonu. Při každé návštěvě toalety si zkontrolujte barvu moči. Pijte preventivně, ještě než jste dostali žízeň.
Akutní příznaky mírné dehydratace
- bolesti hlavy
- únava
- malátnost
- pokles fyzické a duševní výkonnosti
- pokles koncentrace
- škytání při jídle
- tlak v okolí žaludku
- tmavě žlutá moč
- zácpa
- suchá pokožka
- suché rty, jazyk a sucho v ústech
Nejčastější příčiny dehydratace
Dehydratace nastane při malém příjmu tekutin, průjmu, zvracení, cvičení, sportu a fyzické práci se silným pocením. Mírný a dlouhodobý nedostatek tekutin způsobuje bolesti hlavy, zácpu, poruchy funkce ledvin, vznik ledvinových a močových kamenů. Zvyšuje se riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, trombózy kvůli vyšší viskozitě krve, infekce močových cest, zánětu slepého střeva a některých druhů rakoviny, jako střev, žaludku, rekta a močového měchýře.
Co dělat v případě dehydratace
Je třeba zvýšit příjem tekutin po doušcích. Velké množství může opakovaně vyvolat zvracení. Pokud se obnoví a zvýší četnost močení, situace se zlepší. Tekutiny je přesto nutné podávat po malých dávkách delší dobu v řádu dnů. Tělo ztrácí i velké množství iontů a minerálů, které je nutné doplnit. Vhodné jsou orální rehydratační roztoky z lékárny. Iontové nápoje je vhodné naředit. Při intenzivní ztrátě tekutin zvracením a průjmem nestačí pít jen čistou vodu, ale i bujón a čerstvé ovocné džusy. U těžké dehydratace je nutné nitrožilní podání tekutina po více dnů. Preventivně pijte během dne alespoň 2 až 3 litry čisté neperlivé vody.
Foto: Shutterstock