Datum 1918 je do dnešních dnů známo jako rok Španělské chřipky. Pandemie si vzala 100 milionů životů po celém světě, díky čemuž platí za největší pohromu tohoto druhu v historii lidstva. Španělská chřipka vzala životy lidem neobvyklých věkových kategorií. Virus totiž maximalizoval imunitní reakci, příznaky a zvýšil úmrtnost u jedinců mezi 20 – 40 lety. Strach z případné pandemie nikdy nevymizel. Respiračním onemocněním ročně podlehne 300 000 až 650 000 dětí a starších osob. Pokud by vypukla velká pandemie chřipky, současné vakcíny mají jen omezený dopad a jsou méně účinné než vakcíny na jiné infekční onemocnění, což by mělo za následek velkou míru úmrtnosti.
Chřipka a mutace
Chřipka, která cirkuluje v lidském či zvířecím těle, může zmutovat dva své klíčové povrchové proteiny – Hemaglutinin (HA) a Neuraminidázy (NA), což následně způsobí neefektivnost protilátek ve formě očkování a injekcí.
Sialová kyselina jako vstup do organismu
HA i NA se zaměřují na cukr, kterému říkáme Sialová kyselina. Sailová kyselina se nachází na receptorech buněk, které obklopují dýchací trakt savců. Pro NA a NA slouží jako vstup do organismu. Kontaktní vazby HA a NA na Sialovou kyselinu se při mutaci nemění, jinak by virus nemohl infikovat lidské buňky.
Posílení Sialové kyseliny
Nové léky by mohly pomoci při zastavení případné pandemie chřipky díky zaměření účinnosti na receptory buněk, kterými virus proniká do lidského těla. Fragmenty Fc se zvýšeným obsahem Sialové kyseliny, se zaměřením na konzervované části HA a NA a vázané chřipkové viry mají blokovat jejich interakci s lidskými buňkami.
Účinnost na více patogenů
Díky zaměření na Sialovou kyselinu mohou být tyto biologické látky užitečné i v případě jiných patogenů, mezi něž patří streptokok skupiny B, Streptococcus pneumoniae, Mycoplasma genitalium a virus Newcastle disease. Projekt by mohl mít dalekosáhlé a velice pozitivní důsledky v boji proti chřipce, ale ne jen proti ní.
