Obří zdražení potravin v minulých dnech. Co to zase je? Tohle už ne, končíme

Jak dlouho už slýcháme o tom, že zdražování je pouze dočasné a mělo by již brzy pominout? Tato odrhovačka zaznívala po celý loňský rok a jak se zdá, bude pokračovat i letos. Protože se vůbec nezdá, že by inflace měla výrazněji poklesnout. Ba právě naopak, na začátku roku se opět dramaticky zdražovalo, o čemž svědčí skutečnost, že inflace vystoupala na 17,5 % oproti loňskému roku a oproti prosinci vyskočila o celých šest procent.

Co nám to dělají?

Pravda, někdo by mohl namítnout, že to jsou pouze statistická čísla, do kterých vstupuje celá řada jevů. Jenže lidé v obchodech pociťují zdražování dost možná ještě vyšší. Sociální sítě se začínají opět plnit příběhy o tom, jak obchodní řetězce napalují ceny zboží. Když se někde objeví fotografie běžné potraviny s cenou, většinou to rozpoutá velkou diskuzi.

Jako před pár dny třeba papriky za 169 korun kilogram. Zaznamenány byly v obchodním řetězci Kaufland, který je přitom znám spíše příznivou cenovou politikou. A také že ano. Diskutující se totiž pod příspěvkem předháněli v tom, kdo napíše vyšší cenu paprik, za kterou nakupoval nebo kterou viděl.

Dalším příkladem jsou rajčata. Ta v zimě nejsou příliš chutná, ale i tak jejich cena výrazně vyskočila. Pokud si chcete dopřát chutnější a sladší cherry rajčata, připravte si velký finanční obnos. Ta nejlevnější totiž stojí kolem 200 korun za kilogram, ale k vidění jsou třeba i za více než 500 korun kilo.

Všechny peníze za jídlo

Je přitom opravdu znepokojující sledovat, jak se ceny těch nejběžnějších a klíčových potravin vyvíjejí. Není tomu tak dávno, co si lidé stěžovali na to, že papriky stojí 80 korun za kilo. A světě div se, o pár let později jsme na více jak dvojnásobku.

Zemědělci ani obchodníci se přitom netváří, že by se to mělo nějak zvlášť měnit. Také jejich náklady stoupají, a tak je přenášejí na zákazníky. Podle některých odborníků jsme svědky konce éry levných potravin. V minulých letech platilo, že jsme za jídlo vydávali stále menší podíl našich příjmů a zbývalo nám tak více na jiné věci. Zvyšoval se tak blahobyt.

Teď ale směřujeme více do minulosti. Ostatně naši předci za jídlo vydávali třeba polovinu svých příjmů a bylo to bráno jako normální. Na něco takového bychom se měli připravit. Jednu výhodu to ale mít bude: přestane se v takové míře plýtvat.

Foto: Shutterstock