Přestože bylo od začátku koronavirové pandemie doporučováno v očkování u zdravých dětí pokračovat jako za normálního režimu, podle výzkumu iniciativy Medici PRO Očkování si už nyní 41 % dotázaných pediatrů všimlo změny očkovacích návyků.
V důsledku pandemie nového koronaviru se vynořily nové otázky. Je vhodné za současné situace pokračovat v očkovacích plánech beze změn? Důležitá je tato otázka především u nejmenších dětí, které jsou ohrožené například černým kašlem a vakcinace je u nich klíčem k vybudování silné imunity. Pokud je dítě zdravé, pokračujte dle očkovacího kalendáře, doporučovala Česká vakcinologická společnost už od začátku krize.
Očkování bez omezení
„Provádění vakcinace dětí v rámci pravidelného očkování nebo hrazeného očkování je možné bez omezení i v současné epidemiologické situaci,“ tak zní prohlášení České vakcinologické společnosti, které zároveň nabádá ke snaze zabránění šíření nákazy COVID-19 a k individuálnímu přístupu. Každý pediatr sám posuzuje, jestli se má očkování konkrétního dítěte posunout nebo nikoli.
Navzdory dominantní nákaze, která momentálně sužuje populaci, důvody k odložení vakcinace nejsou. Ostatní nemoci během koronavirové epidemie nezmizely, byly pouze odsunuty na druhou kolej. Neočkování by mohlo ohrozit hlavně rizikové skupiny, kam spadají také malé děti. Do budoucna by také neočkování mohlo udělat trhlinu v kolektivní imunitě a dát prostor pro vrácení některých téměř vymýcených nemocí.
Někteří rodiče se strachují, že pokud vezmou své děti očkovat, tak je i sebe vystaví infekčnímu prostředí nemocnice, kde se nový koronavirus vyskytuje. Většina pediatrů však očkuje pouze v době, kdy nemá v ordinaci infekční pacienty, nebo se očkování provádí v úplně izolované části ordinace či nemocnice. Pediatři tak odmítají pouze pacienty, kteří se ocitli v kontaktu s nakaženým koronavirem, a nebo sami vykazují některé z příznaků.
41 % z dotazovaných pediatrů zaznamenalo změny
Podle výzkumu organizace Medici PRO Očkování, studentů 2. LF UK ve spolupráci s FSV UK, prováděného u pediatrů napříč kraji se pandemie na očkování už podepsala. Rodiče, kteří normálně své děti očkují, se více jak ve 35% případů rozhodli očkování odložit a to jak u povinných tak nepovinných očkování. Naopak u rodičů, kteří za normálních okolností očkování svých dětí odmítají, se vyskytl nárůst zájmu o vakcíny o celých 16%.
Přispěje koronavirus k vyšší proočkovanosti?
Jaký bude zájem o vakcínu proti koronaviru? Kdy bude vakcína připravena? Přispěje koronavirová pandemie ke zvýšení proočkovanosti? V tuto chvíli je těžké odpovědi na tyto otázky předpovídat. Odborníci sami si nejsou jisti, jaký bude vývoj situace, je však velice pravděpodobné, že vakcína na koronavirus v něm sehraje velkou roli.
MUDr. M. Trojánek z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce soudí: “Epidemický výskyt infekčního onemocnění může dle mého názoru přimět určitou část populace k tomu, aby zvážila možnost očkování i proti jiným infekčním onemocněním či se případně nechala naočkovat. Významnou roli však bude představovat podstatně více faktorů – dlouhodobá akceptace očkování, míra podobnosti epidemicky se vyskytující infekce s očkováním preventabilními nákazami, pocit vlastního „ohrožení“ (epidemiologické riziko), vnímání závažnosti infekce (klinický průběh, riziko komplikací či úmrtí) a možnosti ohrožení dalších osob, názory rodiny, blízkých, ošetřujících lékařů či celospolečenská diskuze.V krátkodobém horizontu spíše očekávám pokles proočkovanosti s ohledem na zhoršení dostupnosti ambulantní zdravotní péče. V případě dostupnosti vakcíny proti infekci COVID-19 bude při jejím přijímání hrát roli vnímání závažnosti infekce v jednotlivých skupinách. Myslím si, že případná proočkovanost bude vyšší u seniorů, pacientů v rizikových skupinách a u osob, které jsou s nimi v kontaktu, než ve skupině například zdravých dětí.”
Koronavirus ukázal, jak dokáže ovlivnit životy celého světa jedna nemoc, proti které očkovat nelze a ihned se začaly množit otázky o vyvinutí vakcíny. Odhady o jejím vyvinutí a distribuci se různí, nejbližší termín je předpovídán na září tohoto roku. Pokud by došlo k jeho naplnění, jednalo by se o nejrychleji vyvinutou vakcínu v historii lidstva.
Je otázkou, zdali rychlá realizace nepřinesla z dlouhodobého hlediska více škody než užitku. Pokud by například tato vakcína měla velké množství nežádoucích účinků, které by se déletrvajícím zkoumáním daly minimalizovat, mohla by pak vyvolat nedůvěru jak k vakcíně proti koronaviru, tak k ostatním druhům vakcín, které se dnes běžně používají. Dále tu je také velká neznámá v podobě druhé vlny nákazy, která je epidemiology očekávána na podzim. Nezbývá tedy než počkat, jak se bude situace nadále vyvíjet.
Foto: Freepik
