Ve Spojených státech amerických se rozjíždí nová experimentální léčba závažné nemoci Covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Federální úřad dozorující potraviny a léčiva FDA tuto léčbu povolil. Jde o to, že pacienti budou dostávat krevní plazmu od těch, kdo už si nemocí prošli a dokázali se uzdravit. Podle nejnovějších zjištění je tato krev plná protilátek, které by mohli pomoct i pacientům, kteří se s nemocí právě perou.
V Číně už začali, na řadě je New York
Nejde přitom o kdovíjakou novinku. Podobné, byť samozřejmě mnohem primitivnější metody, se v medicíně praktikují už stovky let. Minulý měsíc s touto léčbou jako první začala Čína, kde se epidemie koronaviru rozjela. První výsledky jsou přitom velmi slibné.
Světlo na konci tunelu pak vidí také guvernér státu New York, Andrew Cuomo, kde už se s experimentem na prvních pacientech také začalo. Není na co čekat. Tento stát a především město New York City patří k nejzasaženějším oblastem na světě. Každý třetí nový pacient se rekrutuje právě odsud. Experimentální léčbu budou dostávat nejprve ty nejvážnější případy.
Darování krve s potřebnými protilátkami je přitom osvědčenou metodou. Používala se v dobách před rozvojem vakcín, když někde udeřila epidemie. Naposledy přitom byla testována při epidemiích SARS a eboly.
V budoucnu přitom nemusí jít pouze o léčbu již nemocných pacientů. Krev s protilátkami totiž může posloužit také jako primitivní forma očkování. Zvažuje se, zda ji experimentálně nepodávat nejohroženějším skupinám, dokud nebude objevena skutečná vakcína.
Metoda z doby kamenné, ale funguje
Výsledky jsou ale stále nejisté. “Nebudeme to vědět, dokud to nevyzkoušíme, ale historická zkušenost je povzbuzující,” uvedl doktor Arturo Casadevall z Johns Hopkins University.
Na první pohled to může působit jako léčba z doby kamenné, ale podle lékaře Jeffrey Hendersona z Washington University jsou tu jednoznačné vědecké důvody hovořící pro tento experiment.
Jakmile se člověk nakazí určitým virem, tělo začne produkovat speciálně navržené bílkoviny zvané antigeny, kterými proti infekci bojuje. Poté, co se dotyčný uzdraví, tyto látky zůstávají v jeho krvi, zejména plazmě, což je tekutá část krve, a to minimálně měsíce, spíše ale celé roky.
Cílem je poskytovat plazmu od dárců, jejichž tělo zareagovalo silně a vyprodukovalo velké množství antigenů. Tu pak dostanou pacienti, jejichž tělo se s nemocí pere obtížně. Nejde přitom jen o to, že do krve dostanou protilátky, ale především o to, že jejich přítomnost povzbudí k jejich tvorbě vlastní tělo.
Foto: Adobe Stock
