Každé kilo se počítá a člověk, byť jen s pár kily navíc, by měl počítat s potížemi – přetíženými klouby, namáhaným srdcem a narušeným cévním systémem. Nadváha však stojí i za cukrovkou 2. typu, nemocí, která straší o to víc, že je jednou z hlavních komplikací současné epidemie COVID-19. Odborníci odhadují, že do roku 2035 bude mít diabetes 2. typu každý druhý Čech, a to včetně dětí.
Váhové výkyvy potkávají každého. Stojí za nimi mnoho okolností, které všechny přímo souvisejí s životním stylem. Pokud nedodržujeme zásady fyzické i duševní rovnováhy, je jen otázkou času, kdy se to na těle projeví. Nejde ale jen o estetický problém. Stačí pár kilo navíc a začnou trpět klouby, srdce, cévní systém. V neposlední řadě má nadváha za následek i poruchy metabolismu, zejména cukrovku 2. typu.
Většina lidí začne nadbytečný tělesný tuk řešit až ve chvíli, kdy se dopnutí kalhot stane náročnou disciplínou. Rozhodnutí shodit pár kilo a vypadat i cítit se lépe by však mělo přijít daleko dříve. A to i u těch, kteří mají jen pár kilo navíc a jsou spíš „oplácaní“ než vysloveně tlustí. Nenápadné nabírání vede mimo jiné k rozvinutí cukrovky 2. typu. Tato civilizační nemoc je metabolickou poruchou, při níž slinivka sice produkuje inzulin, ale tělo na něj nereaguje (tzv. inzulinová rezistence). Hlavním rizikem je pro diabetiky vysoká hladina krevního cukru, která poškozuje malé i velké cévy.
Víte, že…zatímco při cukrovce 1. typu, která se projeví již v dětství, má pacient nedostatek inzulinu a musí si ho aplikovat, při cukrovce 2. typu slinivka inzulin sice produkuje, ale tělo jej neumí správně využít?
Obézní se necítí být obézní
Kila navíc jsou spouštěčem mnoha zdravotních komplikací. Světová zdravotnická organizace řadí proto obezitu na pátý až šestý nejzávažnější zdravotní problém lidstva – spolu s kouřením. A Češi drží smutné 7. místo v žebříčku nejobéznějších národů. Alarmující je, že i přes všechna doporučení se nedaří nárůst obézních ve světě zpomalit a „normální“ člověk se zvětšuje. Sami obézní už si nepřipadají nemocní.
A problém se rozšiřuje. Dřív se tomuto typu cukrovky říkalo stařecká, protože postihoval spíše dospělé. Vlivem nezdravého stylu života se ale stále častěji týká dospívajících a bohužel i dětí.
„Pro rozvoj diabetu se ukazuje jako rizikový útrobní (vnitřní) tuk. Zdravotní riziko je u mužů při obvodu pasu větší jak 94 cm, u žen více jak 80 cm. Vhodnější je však nechat si míru vnitřního tuku změřit na specializovaném přístroji. Čím vyšší je míra vnitřního tuku, tím vyšší je riziko onemocnění diabetu. Již redukce hmotnosti o 5–10 % vede k pozitivním projevům na zdraví, jako je snížení krevního tlaku či nižší hladina krevního cukru,“ říká nutriční specialistka Ing. Monika Bartolomějová ze sítě klinik Nutriadapt, jež se zaměřuje na pomoc klientům v oblasti zdravého stravování.
Vynechat cukry nestačí
Nadváha, nedostatek pohybu, stres a do určité míry dědičnost jsou hlavními rizikovými faktory, které zadělávají na problém zvaný cukrovka 2. typu. Prevence je přitom jednoduchá, protože jako u většiny zdravotních komplikací je alfou a omegou opět strava. Zaměřte se na cukry, ty rafinované v jídelníčku vynechte a naopak zařaďte složité sacharidy. Tělo si s jejich trávením totiž dává na čas, což má za následek postupné uvolňování glukózy do krevního oběhu. Nezapomeňte ani na vlákninu, jak ve formě zeleniny, tak luštěnin a celozrnných produktů. Při hubnutí oceníte, že zvyšuje pocit sytosti. A co bílkoviny? „Bílkoviny jsou v naší stravě nezbytné. Mají mnoho funkcí a jednu skvělou vlastnost. Mají vysoký sytící efekt, takže po nich přijde hlad až po delší době a zároveň při redukci ochraňují svaly před jejich úbytkem,“ doplňuje Ing. Bartolomějová.
Tip: Dopřejte si každý den hrst vlašských ořechů. Ze studie Harvardské univerzity vyplynulo, že ženy, které 5x týdně konzumují ořechy, mají o 27 % nižší riziko vzniku cukrovky 2. typu.
Strašákem by rozhodně měly být průmyslově zpracované potraviny, které uvolňují cukr do krevního řečiště mnohem rychleji, než se s ním tělo dokáže vypořádat. Prudké zvýšení hladiny cukru v krvi stimuluje slinivku k intenzivní tvorbě inzulinu, který hladinu krevního cukru prudce srazí. Výsledkem je útlum a hlad, který člověka nutí jíst další cukr, aby se hladina krevního cukru znovu zvýšila. Člověk se tak ocitne na horské dráze.
Foto: Freepik
