Nepíše se mi to snadno, ale doufám, že když svůj příběh hodím na papír, aspoň trochu se mi uleví. V poslední době nad sebou totiž hodně přemýšlím. A bohužel zjišťuji, že nejsem nejlepší člověk. Ba co víc, když se na sebe podívám s odstupem, jsem sama sobě odporná.
Přitom vlastně nemám důvod k nespokojenosti. Mám manžela, tři zdravé děti, krásný dům a manažerskou práci. Uvědomuji si, že mám nebo spíše můžu mít život, o kterém se většině lidí ani nesní. Přesto tak nějak cítím, že to stojí za houby.
Nevázaný život zanechal stopy
Dlouhou dobu jsem si v životě užívala, nevázala se a po práci jsem dokázala pořádně popustit uzdu svým vášním. Nad zodpovědným životem jsem nikdy příliš nepřemýšlela, dohnal mě až s věkem. Manžela jsem si našla (nebo spíš on mě) tak nějak mimoděk. Byl moc sympatický, to ano, ale nebrala jsem si ho proto, že bych ho milovala. Jen jsem si spočítala dvě a dvě a zjistila, že pokud chci mít někdy děti, nastal ten pravý čas.
Nějakou dobu jsme žili docela spokojeným rodinným životem. Narodily se nám tři děti, za které jsem nesmírně vděčná. Přestože jsem se po porodu vždy rychle vrátila do práce, aby mi mou pozici náhodou nesebral někdo mladší, čas a síly mi stačily už jen k tomu, abych se starala o domácnost. Manžel mi příliš nepomáhal – zajímala ho hlavně jeho firma.
Jenže pak se opět začalo probouzet mé staré já. Najednou jsem se cítila strašně svázaná a potřebovala získat ztracenou volnost. Bohužel jsem to asi nezačala řešit nejlépe. Jelikož jsem i se čtyřicítkou na krku zřejmě stále dost atraktivní, chlapi mi vždycky nadbíhali. Stačilo jen trochu šťouchnout a byla takříkajíc ruka v rukávě. Ve své pracovní pozici jsem v rámci obchodních jednání přicházela do kontaktu s mnoha muži. A věřte mi, nepíše mi to lehce – s řadou z nich jsem skončila v posteli a s některými udržuji pravidelný mimomanželský vztah.
Manželova nevěra vše nabourala
Rodina běžela tak nějak na volnoběh. Komunikace s manželem se omezila na péči o děti, kterou jsme lepili, jak se dalo. Přesto mě zasáhlo, když mě manžel podvedl s učitelkou z mateřské školy, kam chodí dcera. Neuměl to skrývat, tak jsem na to přišla. On na mé mnohačetné nevěry nikoliv. Pořád jsem ženská a on je můj manžel, tak jsem mu to dala sežrat.
Paradoxně jsem si tak ale naběhla. On se najednou začal neskutečně snažit a starat se o děti i o mě, až mi to přišlo nepatřičné, protože já své románky stále neukončila. Uvnitř bych moc chtěla, moc bych si přála mít zase normální rodinu, ale nějak mi schází vůle. Vlastně nevím, zda jsem toho vůbec schopná. Ale jít s pravdou ven a rodinu definitivně rozbít? To také nedokážu.
Pavlína
