Porodnice plné moderního zařízení a vstřícného personálu jsou snem každé budoucí maminky. Porod se postupem času stal procesem velmi obávaným, a proto některé těhotné dívky či ženy stále vyhledávají možnost, jak bolest co nejlépe obejít. Pokud se podíváme o několik století zpět a zakotvíme v dobách středověku, zjistíme, že porod byl brán mnohem přirozeněji, než je tomu nyní, a to i za zhoršených podmínek.
Pánové zůstanou za dveřmi
Ačkoli je dnes rodina základem pro vše, v minulosti přítomnost otce u porodu nebyla žádaná. Na místě byla jen matka a jedna nebo několik porodních bab, které měly své zkušenosti. Tatínkům nezbylo nic jiného, než nervózně překračovat v jiné místnosti a čekat, zdali se narodí syn či dcera.
Průběh porodu
V době středověku velice záleželo na tom, do jaké sociální třídy jste se jako žena narodila. Chudí měli ve svých vrstvách také porodní báby, avšak ani zdaleka ne tak kvalitní vybavení jakým disponoval dvůr. Mohlo se tak stát, že v jeden den odrodila chudá dívka ve svém skrovném domě a stejně tak manželka krále, která měla k dispozici nádoby z drahého materiálu, nejlepší porodní bábu a pohodlné místo pro porod vystlané kvalitními peřinami.
Jedna věc je však ve většině případů shodná. Porod byl prováděn v poloze, kdy žena seděla a byla mírně zakloněná. K tomuto účelu sloužily tzv. porodní židle.
Kdy se přistupovalo k císařskému řezu
Tento postup je dnes praktikován jako běžný způsob porodu. Dříve šlo však o krajní řešení, které s sebou neslo určité následky. Pokud bylo zřetelné, že matka umírá nebo již zemřela, přešlo se k tomuto zákroku. Dítě mohlo být zachráněno i přes to, že matka už neměla sílu.
Zdroje zachované dodnes
Bylo by těžké spekulovat o porodech dob minulých, kdyby neexistovaly žádné záznamy. Naštěstí byl středověk i přes své hanlivé označení “doba temna” také časem, kdy se podobné postupy písemně zaznamenávaly a porodní proces byl také často motivem pro knižní malbu. Právě tyto památky nám dovolují nahlédnout do dějin lékařství a poučit se tak z minulých časů.
