Polské potraviny jsou dlouhodobě v kurzu. V minulých letech šlo především o jejich dovoz do českých obchodů. Polsko je totiž potravinářská velmoc a své produkty ve velkém vyváží. Dokáže je navíc produkovat poměrně levně, a tak je pro nákupčí supermarketu žádanou destinací.
Diskutovaná kvalita
Hodně se přitom spekulovalo o tom, jaká je ve skutečnosti kvalita polských potravin. Jedni ji odsuzovali jako špatnou, další tvrdili, že to zdaleka není pravda, jen se do České republiky vozí to horší, co tamní potravináři vyprodukují.
Dnes už Češi polské potraviny nenakupují pouze v tuzemských řetězcích, které je sem dovážejí, ale jezdí si pro ně přímo za hranice. Po vlně zdražování se totiž vyplatí nakupovat přímo v Polsku, kde panuje větší konkurence a platí nižší daň z přidané hodnoty. Potraviny jsou tam proto přibližně o třetinu levnější.
Pokud jde ale o jejich kvalitu, zřejmě to tak slavné skutečně nebude. Samotný polský Nejvyšší kontrolní úřad totiž zveřejnil nelichotivou zprávu o tom, jak na tom místní potraviny jsou. Není nutné ji dlouhou zkoumat, protože tamní média ji povětšinou opatřila titulky ve stylu “Děsivá zpráva o potravinách”.
Výsledky jsou velmi špatné
Statistika totiž ukázala nemilou věc. Poláci v roce 2020 poslali do systému rychlého varování pro potraviny nejvíce hlášení z celé Evropské unie. Celkem jich bylo na 273. Tento systém je využíván tehdy, když je zjištěna závadnost dané potraviny.
Jde pochopitelně jen o číslo, které je potřeba zasadit do příslušného kontextu a srovnat s dalšími zeměmi. Pokud si vezmeme Českou republiku, ta za stejné období vyslala do systému pouhých 18 hlášení. Jde pochopitelně o menší zemi, která není tak významná v produkci potravin.
Ale i když vezmeme giganty, které produkují opravdu velké množství potravin, a to podstatně větší než Polsko, jako jsou Německo nebo Francie, zjistíme, že vizitka Poláků je skutečně nelichotivá. Němci zaznamenali 119 případů a Francouzi 152.
Zajímavé přitom je, že k velkému zhoršení na straně Polska dochází až v posledních letech. Ještě v roce 2017 tamní potravinářský průmysl zaznamenal jen 87 problémů, avšak v roce 2018 jich bylo už 131 a v roce 2019 dokonce 203. Situace se tedy neustále zhoršuje.
Nejde přitom zrovna o drobnosti. Většina hlášení souvisí s výskytem salmomely. Ta je podle odborníků v Polsku velkým problémem. Důvodem může být především technologie, která se v této zemi používá k chlazení drůbeže. Poláci ji totiž chladí ve vodní lázní. Jinde v Evropě, tedy i v Česku, se chladí vzduchem, což je účinnější.
Foto: Shutterstock
