Existuje několik desítek tisíc druhů plísní, které se vyskytují v různých prostředích. Asi 430 z nich se specializuje výhradně na člověka, v těle se vyskytují a rozmnožují. Jak je to se škodlivostí plísní?
Plísně dělíme na kvasinky a ty prorůstající a vytvářející mycelium neboli podhoubí. Na zdech domů a bytů jsou plísně, které pro nás nejsou až tak nebezpečné, pokud na ně nemáme alergii. Toxin, který produkují, může vyvolat záněty dýchacích cest a astma. Alergici reagují i na plísně v kobercích a peřinách. Jedovaté jsou potravinové toxiny afla-toxin a ochratoxin, produkované plísní Aspergillus. Existují i škodlivé mykotoxiny působících rakovinotvorně až destruktivně na nervový systém.
Potraviny, které lze konzumovat, pokud plesnivou část odstraníte
Při odstraňování plísně z povrchu potravin odkrojte alespoň 2,5 cm z potraviny navíc a nůž umyjte.
- tvrdé ovoce a zelenina, jako jablka, papriky nebo mrkev
- tvrdý sýr, jako parmezán, ale i gorgonzola
- tvrdé salámy a pravá šunka vyrobená sušením
Potraviny, které musíte vyhodit
I když se to dříve nedělalo a potraviny se po vykrojení nebo odstranění jedly, doporučuje se vyhodit:
- měkké ovoce a zeleninu, jako jahody, okurky nebo rajčata
- měkký sýr, jako tavený, strouhaný a plátkový
- jogurty, tvaroh, smetana a mléko
- máslo, luštěniny a ořechy, které jsou bez konzervantů zdravější, ale náchylnější k plesnivění
- chléb a pečivo, kde plísně snadno rostou i pod povrchem
- vařená jídla, jako maso, sekaná, těstoviny, obilniny, brambory, polévky a omáčky
- džemy a marmelády, pokud zplesniví, mohou obsahovat mykotoxiny
Jak je to s plísněmi
Lékař Josef Jonáš tvrdí, že plísně jsou součástí životního prostředí a vyskytují se v každém jídle. Řadu z nich nezničíme ani varem či zchlazením na minus 270 °C. Rozkládají všechnu organickou hmotu, vytvářejí z ní cukr, kterým se živí a rychle rozmnožují. Skutečně nebezpečné jsou pro nás plísně pocházející z tropů, které obsahují nejrůznější potraviny, jako jsou ořechy, kakao či tropické plody.
Sterilita prostředí
Vzrůstající sterilita prostředí je příčinou celé řady onemocnění včetně plísní. Náš imunitní systém je zhýčkaný, nevycvičený a nefunkční. Plíseň je mikroorganismus podobný jako viry či bakterie. Většina plísní je prospěšná, škodlivá je jen malá skupina, která vytváří jedovaté mykotoxiny. Některé nebezpečné plísně se adaptovaly na člověka a mohou ho zničit jako viry i bakterie. Například AIDS, kde lidé nezemřou na virus HIV, ale na plísně, které nakonec zamoří celé tělo.
Alergie a imunitní systém
Alergie není problém imunitního systému, ale jeho řízení. Tělo nepřiměřeně reaguje na látku, se kterou se lidstvo setkává desítky milionů let. Výsledkem je nadprodukce obranných látek, především histaminu a vzniká zánět. Za řízení imunitního systému odpovídá část v parietálním mozkovém laloku. Podle čínské tradiční medicíny patří do okruhu jater, který spadá do okruhu, který reaguje na stres, pocit ohrožení a nejistotu. Alergiemi by se měli podle doktora Jonáše zabývat psychiatři. Jsou důsledkem stresu, psychických, emocionálních změn celé civilizace za poslední desítky let. I plíseň na nehtech, astma, alergie, rakoviny, oční potíže a autoimunitní choroby patří do okruhu jater.
Plísně v těle
Plísně mohou být ve střevech, kde mají důležitou funkci hlavně kvasinky. Pokud se dostanou do jiných orgánů a na sliznice, způsobí závažné potíže. Umí prorůstat orgány, ve střevní stěně vytvoří otvůrky, jimiž unikají různé látky. Nebezpečná plíseň Aspergillus koluje v krvi a napadá oslabené orgány. Mykózy se ženám rozmnožují na vaginální sliznici. Mikroorganismy laktobacily běžněvšechny nežádoucí mikroorganismy zlikvidují. Když se do této oblasti dostane cukr, dojde k plísňové expanzi. Příčinou jsou poruchy metabolismu, kdy se cukr začne vylučovat přes vaginální sliznici.
Foto: Shutterstock
