Profesor Jan Žaloudík patřil k nejčastěji citovaným odborníkům v první vlně pandemie, kdy se snažil veřejnost uklidňovat a nabádal k racionálnímu přístupu. Nikdy se přitom neuchýlil k laciné bagatelizaci epidemie, jíž se dopouští řada jeho kolegů, jako například stomatolog Roman Šmucler nebo kardiochirurg Jan Pirk.
Vzhledem k tomu, že nechtěl stát v cestě vládní strategii v boji s koronavirem, která mu není zcela po chuti, na přání ministra zdravotnictví Romana Prymuly si naordinoval jakýsi mediální klid. Tedy, že se ke koronaviru bude veřejně vyjadřovat co možná nejméně.
Statisticky lze epidemii vytvořit snadno
Příliš dlouho však tento klid nevydržel a lékař Jan Žaloudík se do veřejné debaty o koronaviru opět zapojil. Sice zprostředkovaně sdílením textu své kolegyně, mikrobioložky Hany Zelené, ale zároveň způsobem, aby nikdo nemohl pochybovat o tom, že nejde zároveň o jeho názor.
Mikrobioložka Zelená poukazuje především na to, jakým způsobem se v této pandemii pracuje s čísly. Pokud bychom podle ní stejný metr uplatnili na řadu dalších virů, mohli bychom si vytvořit klidně další epidemie.
Dokládá to na příkladu takzvaných rhinovirů, což jsou viry běžné rýmy. ” Od začátku roku 2020 se zde vyšetřilo 100 000 vzorků na SARS-CoV-2. Z nich bylo 6,4 % pozitivních. Za stejnou dobu se ve stejné laboratoři vyšetřilo 60 vzorků na rhinoviry. Z nich bylo pozitivních 6, včetně vzorku zemřelého měsíčního kojence. Rýma je banální nemoc, běžná viróza. Rhinoviry nikoho nezajímají, téměř se nevyšetřují.” Mikrobioložka se tím snaží říct, že pokud bychom vyšetřovali desítky a stovky tisíc lidí, zřejmě bychom tu měli epidemii rhinoviru. I ty mohou být pro některé skupiny obyvatel, v tomto případě hlavně kojence, fatální.
“Kdybychom místo 60 vzorků na rhinoviry (6 pozitivních, 1 mrtvý) vyšetřili 100 000 vzorků, v celé republice milión (bylo by to při stejném poměru 100 000 pozitivních a 16 000 mrtvých) a na celém světě miliardu (100 miliónů pozitivních a 16 miliónů mrtvých), už by to byla pěkná pandemie. Rhinovirus sice většinou dělá jenom rýmu, ale může být také nebezpečný. U malých dětí a starých lidí je vůbec nejčastějším původcem zápalů plic,” uvádí Hana Zelená s podporou Jana Žaloudíka.
Nikdy v dějinách se netestovalo takovým způsobem
Podle Zelené spočívá problém především v neuvěřitelně rozjetém systému testování. Ten je na jednu stranu pokládán za nezbytnost pro zvládnutí epidemie, ale zároveň ji podle mikrobioložky uměle živí tím, že se zjišťuje pozitivita u lidí, kteří nemají vůbec žádné příznaky, o nemoci netuší a nikdy se u nich neprojeví.
Jsou přitom takoví lidé skutečně nemocní nebo jsou jen pozitivní? Zelená v tom má jasno a navíc dodává, že čísla, která nám v současné epidemii vycházejí, nemáme vůbec s čím srovnávat, vzhledem k tomu, že se nikdy v historii na nějaké onemocnění takovým způsobem netestovalo.
Foto: archiv J. Žaloudíka
