Koronavirus způsobuje velmi zapeklitou nemoc, se kterou si mnohdy neví rady ani samotní lékaři. Zatímco u většiny lidí odezní do dvou týdnů, jiní vážně ochoří až tři týdny po nákaze a musí být hospitalizováni. Poměrně značné množství pacientů se ale z koronaviru dosud zcela nevyléčilo a panují pochybnosti o tom, zda se jim to nakonec podaří. Vzhledem k tomu, že jde o statisticky daný podíl na celkovém počtu nakažených, bude takových případů rychle přibývat i v České republice a dozvíme se o nich třeba až za řadu měsíců.
Nekonečný virus
Přestože pandemie koronaviru utiskuje svět už třičtvrtě roku, stále o ní mnoho věcí, které bychom potřebovali vědět, nevíme. Nevyzpytatelná je především intenzita nemoci, se kterou útočí na lidi. Někteří ho překonají dokonce bez příznaků, jiní sice dostanou horečku, ale za týden jsou opět v pořádku a pak jsou tací, kteří se nevyléčí ani po měsících lékařského snažení.
Takoví pacienti se vyskytují například ve Velké Británii, tedy zemi, kterou prošla první vlna epidemie s nebývalou silou a zanechala po sobě spoustu mrtvých i těch, kdo mají velké následky. Podle zprávy britského Národního ústavu pro výzkum zdraví si tito pacient stěžují na neustupující příznaky či fyzickou a psychickou slabost. Trpí mozkovou mlhou, problémy s dýcháním a řadou orgánů, například střevy, ledvinami nebo srdcem.
Odborníci uvádějí, že tyto nekončící příznaky jsou pravděpodobně způsobeny jedním ze čtyř syndromů:
- trvalé poškození plic a srdce
- syndrom po intenzivní péči
- syndrom po virové únavě
- pokračující příznaky Covidu-19
Vzhledem k tomu, že stále není jasné, co za těmi kterými problémy stojí a zda bude možné se jich zbavit, vznikají ve Velké Británii kliniky na pomoc dlouhodobě nemocným pacientům s covidem.
Z covidu se nedostali ani pacienti s lehkým průběhem
Autorka jedné ze studií o dlouhodobém covidu, Elaine Maxwellová, uvedla, že vycházela z hypotézy, že nejvíc budou postiženi ti pacienti, kteří měli nejvážnější průběh choroby, případně předtím trpěli jinou nemocí. Z jejího výzkumu ale vyplynulo, že tomu tak není. “Teď už víme, že existují pacienti s lehkým průběhem, kteří jsou na tom hůře, než ti, kteří byli připojeni k plicní ventilaci,” uvedla Elaine Maxwellová.
Příkladem může být profesorka Jo House z Bristolské univerzity, která se od chvíle, kdy se před šesti měsíci koronavirem nakazila, dosud nevrátila do práce. “Začalo to silným kašlem a problémy s dýcháním, pokračovali šílenou únavou a bolestmi hlavy, následovaly problémy se srdcem a bolest svalů,” popisuje Jo House průběh nemoci, který jí přivodil trvalé následky. Zjevně se nakazila značnou dávkou viru, protože stejně jako její partner Ash stále není schopna normálního života a je odkázána na pomoc rodinných příslušníků. Ti jim musí pomáhat s nákupy, vařením nebo uklízením, protože ani jeden z nich na to nemá sílu.
Podle doktorky Elaine Maxwellové je tu navíc sekundární problém. U lidí, kteří se z covidu nemohou dlouho dostat, se začínají projevovat vážné psychické problémy. Neví totiž, zda se ještě někdy budou schopni vrátit ke svému původnímu životu. Obzvlášť problematické je to pak u lidí, kteří už nějakou duševní poruchou nebo depresemi trpěli předtím.
Foto: Shutterstock
