Určitě jste zažili, že máte před sebou nějaký nepříjemný úkol či povinnost, do které se vám nechce. Neustále ji odkládáte na pozdější dobu. Pokud je odkládání plnění úkolů či povinností, zejména těch méně příjemných na pozdější dobu pro vás pravidlem, vítejte mezi prokrastinátory.
Prokrastinace jako past
Prokrastinace je chronické odkládání věcí na pozdější dobu. Její název pochází z latiny a v překladu znamená „patřící zítřku“. Začíná velice nevinně. Mnohý z nás občas odloží něco nepříjemného na později. Prokrastinace však nutí své oběti, aby se odkládání povinností, úkolů na pozdější dobu stalo pro mě pravidlem.
Tento nepřítel ubírá hodně energie, bez níž není člověk schopen začít s plněním úkolů a povinností. Výsledkem je opět prokrastinace, výčitky a strach. Spirála pocitu neschopnosti a marnosti se roztáčí. Prokrastinující se motá v začarovaném kruhu. Trvá-li tento stav delší dobu, zdravotní problémy, zejména problémy se srdcem a následky oslabeného imunitního systému na sebe nenechají čekat.
Prokrastinace není lenost
Prokrastinace je mylně zaměňována s leností. Prokrastinující nahrazuje plnění povinností, úkolů méně důležitou činností, nebo dokonce žádnou. Lenoch se také vyhýbá povinnostem a nejraději jen tak lenoší. Lenoch však nemá strach, netouží po činnosti, chce se bavit, relaxovat, užívat si, lenošit.
Prokrastinující na rozdíl od lenocha má strach z úkolů i povinností, které na něho čekají. Má strach ze selhání, nevěří si, má strach, že svůj úkol nesplní dokonale, často ho trápí výčitky svědomí.
Nad prokrastinací lze zvítězit
Jedinci se silnou vůlí dokážou s prokrastinací zatočit. Naštěstí lze vůlí posílit a zvítězit nad prokrasitnací. Do boje s prokrastinací je třeba také zapojit mozek. Začněte s úpravou své mysli. Utíkáte-li od splnění úkolů na Facebbok, jeho zablokování vám nepomůže, vaše mysl si najde jiný způsob úniku. Nemyslete na strach ze selhání či podobné nepříjemné věci, myslete pouze na daný úkol.
Pokud se vám vlivem prokrasitnace nahromadily úkoly, děsí vás jejich množství a často opět utíkáte prokrastinovat. Vidět neustále před sebou horu nesplněných úkolů je velmi stresující, zejména jedná-li se o úkoly, které jsou pro vás náročné či jinak nepříjemné. Stanovte si proto malé dílčí cíle, plňte úkoly postupně podle jejich důležitosti. Při plnění daného úkolu se zabývejte se pouze plněním daného úkolu. Počet nesplněných úkolů se bude postupně snižovat a vy se budete cítit lépe. Nebudete chtít utíkat do prokrasitnace, činnost vás totiž zcela pohltí.
Tipy na posílení vůle
Silnější vůle vede k lepším pracovním výsledkům, zdraví i spokojenosti. Uděláme-li za den více prioritních věcí na prvním místě, aktivují se centra odměn v našem mozku, následně se uvolní dopamin. Naštěstí lze vůli posílit. Jak na to?
Klíčový je kvalitní, pravidelný sedmi až osmihodinový noční spánek. Méně i více je špatně. Ideální je, pokud se ráno probudíte sami. Potřebujete-li budík, vstávejte na první zazvonění. Jinak počítejte s tím, že vaše energie bude výrazně slabší. Mozek se totiž připravuje na spánek, ze kterého je za pár minut vytržen. To člověka ničí.
Nakopněte mozek hned zrána rozcvičkou. Nemusí být dlouhá, pět minut stačí k tomu, aby se vaše tělo protáhlo a mozek se lépe prokrvil a okysličil. Několik protahovacích cviků, pár kliků a dřepů a jste svěží. Výborná je také sprcha, ideálně vlažná nebo dokonce studená. Pokud jste však nezačali s otužováním, v zimě si studenou sprchu raději nedávejte.
Začněte ráno jako první ten nejpodstatnější úkol dne. Splníte-li první náročný úkol, splnění dalších úkolů vám půjde lépe. Nezapomínejte na přestávky, pracovat několik hodin v jednom kuse člověka unaví. Najděte si během dne dostatek času na pravidelnou pohybovou aktivitu. Posílíte nejen svou fyzickou kondici, nýbrž i svoji vůli.
Vidí-li člověk ve své činnosti smysl a navíc do ní zapojí své dovednosti, tato činnost ho doslova pohltí. Přestane vnímat čas, jeho vůle se vysiluje výrazně méně. Tomuto stavu se říká flow.
Pokud vás prokrastinace opět dostala, nevzdávejte se, nýbrž s ní opět bojujte. Úspěch, vítězství nespočívá v tom, nikdy nepadnout, nýbrž v tom co nejrychleji vstát. A často i opakovaně.
