Exotická dovolená je pro mnoho lidí součástí každého léta. Letošní rok bude v tomto ohledu trochu odlišný. Když jedeme do ciziny, tak je pro nás samozřejmostí se informovat o rizicích, které nám hrozí. Často si také zajišťujeme potřebné očkování. V domácím prostředí však tyto přípravy značně podceňujeme či vůbec neřešíme. Ovšem i při toulkách Českou republikou bychom měli být obezřetní, protože nástrahy ve formě alergenů jsou i na místech, kde bychom je nečekali.
Tento rok bude pro většinu z nás ve znamení výletů po českých krásách. Mezi jednu takovou patří i tisíciletá lípa v Klokočově – nejstarší strom v ČR. Dosahuje výšky 20 metrů a obvod kmene měří necelých 9 metrů. Květy našeho národního stromu voní opojně, stejně tak voní i čaj, který z nich můžeme připravit. Ovšem někteří lidé nevnímají tyto stromy příliš idylicky, jelikož díky pylu při květenství mají problémy s dýcháním, často kýchají a také jim mohou slzet oči. Takovouto specifickou reakci pocítí alergik v bezprostřední blízkosti u lípy. Její pyl je těžký a padá přímo pod korunu. Mezi další „léčivku“, která některým alergikům víc uškodí, než pomůže, patří bez černý. Tomu alergologové připisují rostoucí alergický význam. Délka květu a možné alergické obtíže trvají během celých letních prázdnin. I na výletech byste tak měli myslet na to, že vás můžou postihnout alergie a být na to připraveni. K potlačení prvotních příznaků se nejčastěji používají antihistaminika, nosní spreje či oční kapky. Alergie je ale nemoc a tak byste k ní měli přistupovat. Měli byste ji léčit, ne pouze potlačovat.
Tráva jako rizikový faktor
Alergická reakce může zkřížit plány také romantikům. Pro svou drahou polovičku plánujete piknik v divoké přírodě, ale neuvědomíte si, že i tráva je rizikovým faktorem. Pozor si dejte na jitrocel a šťovík. Kvetou velmi dlouho a mohou vás svými pyly pořádně potrápit. Alergologicky nejvýznamnější je i žlutě kvetoucí bylinka pelyněk. K maximálnímu uvolňování pylu v květním období (od května až do září) dochází mezi 6.30 – 10.30 hodinou. Pečlivě tedy vybírejte místo a čas, kde a kdy rozprostřete deku, aby váš piknik neskončil dřív, než začne. Prvním signálem, že jste alergičtí, může být i zkřížená potravinová reakce. Alergici na pelyněk mohou po snězení mrkve, celeru nebo koření (libeček, koriandr, fenykl, tymián, dobromysl) cítit například trnutí, svědění, nepříjemný pocit v ústech, na jazyku, v krku či okolí rtů. Alergikovi na trávy pak nedělají dobře moučné výrobky (pšenice a obilné mouky), vzácněji rajské jablíčko.
V létě se bohužel nesetkáte pouze s pyly trav a stromů. O Češích se říká, že jsou národem chatařů, a je to pravda. Nesčetně rodin pravidelně vyjíždí na pobyty do chat a nejenom těch víkendových. Kvůli situaci ve světě hlásí mnoho penzionů a chat již vyprodáno. A právě zde se může alergik setkat s dalším alergenem – roztoči – a nezáleží na tom, zda jste ve zbrusu nové chatě nebo na horách. Myslet si, že alergie nadmořskou výškou zmizí, je mylné. Pobyt v letní chatě, a to platí i pro chatové tábory, sruby a ubytovny, může pro alergika citlivého na roztoče znamenat zhoršení stavu a vyvolat i astmatický záchvat. Před obydlením chaty je tedy nutná důkladná očista a co nejpečlivější odstranění prachu a častá výměna lůžkovin. Největší populace roztočů domácích se vyskytuje v ložnici, kde žijí většinou v matracích, polštářích a lůžkovinách. Mezi nejčastější příznaky patří kýchání, ucpaný nos nebo rýma, kašel, zarudlé oči, ale i nekvalitní spánek. Alergické příznaky jsou nejsilnější v noci, kdy jsme vystaveni přímému kontaktu s roztoči či částmi jejich těl, jejich exkrementy atd. po řadu hodin. Věděli jste, že existují speciální protiroztočové povlaky nebo vsadky do spacáku? Raději si tedy s sebou na dovolenou jeden povlak přibalte, zvlášť pokud víte, že jste citliví na prach.
Jak zkrotit alergii?
Nejenom pro alergika „začátečníka“ je nepříjemná především délka a intenzita alergie. Někdo má problémy téměř celoročně, jiný člověk třeba jen pár měsíců. Ať již patříte do jakékoliv skupiny, tak byste se měli vždy svěřit do rukou odborníka. Jako jediná léčba působící přímo na příčinu alergie se využívá alergenová imunoterapie. Spočívá v postupném a pravidelném podávání alergenu, který u pacientů vyvolá mírné příznaky, s cílem navodit snášenlivost vůči alergenu. Tělo si tak postupně přivyká na přítomnost alergenu a obnovuje rovnováhu imunitní odpovědi. Tato léčba je vždy rozvržená minimálně do tří, ideálně do pěti let. Jejím velkým přínosem je skutečnost, že brání vzniku astmatu a rozvoji dalších alergií. „V dnešní době je možné tabletovou formu protiroztočové imunoterapie vyzvednout v lékárnách bez doplatku, čímž se stává tato kauzální léčba alergie finančně výrazně výhodnější než nákup léků k symptomatické léčbě alergie,“ srovnává MUDr. Iva Pončáková. Existuje i trávová alergenová imunoterapie a v nejbližší době bude již možnost léčit alergenovou imunoterapií i alergii na ambrozii a na podzim tohoto roku by měla být k dispozici tabletová alergenová imunoterapie na alergen břízy. Alergika na pyl břízy potrápí i zkřížená alergie s lískou, olší, habrem, dubem, bukem, černým bezem, topolem, platanem, některými travami a pelyňkem.
Je čas se objednat
Vzhledem k plné kapacitě ordinací máte nejvyšší čas k objednání na alergologické vyšetření. V případě pylové alergie je vhodné testování a krevní odběry na podzim. Alergenovou imunoterapie roztočovou lze zahájit kdykoliv, pylovou (trávy, stromy, plevele) mimo probíhající pylovou sezonu, ideálně na podzim (jarní a letní pyly) eventuálně v zimě (plevele). Konkrétní formu léčby musí však vždy určit váš lékař.
Foto: 123RF
