Alzheimerova choroba patří mezi největší strašáky lidské populace. Postupné zapomínání, které může v některých případech probíhat rychle, je obrovskou zátěží nejen pro samotného pacienta, ale především pro jeho okolí, které si na rozdíl od něj uvědomuje, jak schází před očima. V posledních letech se navíc ukazuje, že tato civilizační choroba není jen záležitostí starších lidí, byť u nich převažuje, ale může postihnout klidně i čtyřicátníky. Nemoc má jediný konec – smrt.
Naděje, kterou nikdo nečekal
Dosud na Alzheimerovu chorobu neexistoval skutečný lék. K dispozici jsou pouze terapie, které mohou postup nemoci zpomalit a zmírnit její průběh, a to ještě jen za předpokladu, že se jí podaří zachytit včas.
Přesto je tu do budoucna pro lidi s Alzheimerovou chorobou naděje. V rukách ji nedrží nikdo jiný než český neurolog Martin Tolar, jehož tým vytvořil lék, jenž je na dobré cestě stát se pro pacienty s touto nemocí záchranou. Tento lék nyní čeká poslední klinická studie, která by měla potvrdit pozitivní účinky na pacienty. Bude probíhat s Fakultní nemocnicí Motol. “V příštím roce začneme s malou klinickou studií u lidí, které v Motole léčí profesor Jakub Hort. Účinek léku bude sledován monitorováním změn v krvi a v mozkomíšním moku,“ řekl Tolar serveru Lidovky.cz
Studie se přitom budou účastnit jak pacienti, u kterých Alzheimerova choroba už propukla, tak ti, kteří mají “vhodnou” genetickou výbavu pro její rozvoj a je tak vysoká pravděpodobnost, že jí v budoucnu onemocní.
„Plánuje se jednak studie s placebem, která by měla běžet v řadě zemí, a pak takzvaná otevřená studie bez placeba, která bude pouze v Motole a v Brně. Do ní se uvažuje zařadit 40 až 50 pacientů s prokázanou časnou Alzheimerovou chorobou,“ vysvětlil neurolog Jakub Hort z nemocnice Motol.
Alzheimerovu chorobu způsobují toxiny i geny
Léčba neurologa Tolara je postavena na poznání, že se v mozku hromadí toxiny, které poškozují a zabíjejí nervové buňky. Organismus má jistou schopnost tyto toxiny odplavovat, ale ta se časem zhoršuje, a tak tyto nežádoucí zplodiny zůstávají na místech, jimž zásadně škodí.
Lék vyvinutý Tolarovým týmem zjistil, že nebezpečný toxin je bílkovina beta amyloid. Právě na něj se zaměřil a testovaný lék má za cíl ho odplavit nejprve z mozku do krve a pak z těla ven. V případě, že toxin z mozku zmizí včas, může to zabránit propuknutí nemoci.
Kromě toho Tolar identifikoval gen, který je významně zvyšuje pravděpodobnost, že jeho nositelé Alzheimerovou chorobou onemocní. Tento gen je dědičný a objevuje se u 60 až 65 % lidí, kteří Alzheimerem nakonec onemocní.
Studie probíhající v Motole potrvá dva roky, přičemž lékaři budou sledovat, zda u pacientů zmíněný amyloid z mozku opravdu ubývá. Pro zařazení do studie je proto potřeba prokázat přítomnost této bílkoviny v mozku.
