O tom, jakým způsobem se budou konsolidovat veřejné finance v České republice, už je rozhodnuto. A nejde o vůbec příjemné zjištění. Namísto toho, aby se zátěž rozložila mezi všechny vrstvy obyvatelstva, dojde k zatížení jedné významné části populace, na níž přitom česká ekonomika stojí.
Na tyhle to hodně dopadne
Zatímco se mnozí ještě prohrabují v detailech chystaných opatření, přední ekonomický novinář Miroslav Motejlek už zjistil, kdo to odnese ze všeho nejvíce. “Vše zaplatí lidé mezi 30 až 50 lety s příjmy 3x průměr žijící ve městech,” uvedl na svém Twitteru. “Princip: Seberme, kde můžeme. Sebereme z důchodu těm, kteří to teď zaplatí na vyšších daních. Je to antiteze zásluhovosti a férovosti.“
Ačkoliv svým způsobem nějaké to opatření dopadne na každého, je pravdou, že to nejvíce odnesou lidé v produktivním věku, kteří se o něco snaží a kteří si chtěli zajistit lepší životní úroveň svépomocí.
Právě těmto lidem se jako jediným zvýší daň z příjmů. Vyšší 23% sazba bude totiž platit na příjmy začínající ve výši trojnásobku průměrné mzdy, zatímco dosud to bylo na čtyřnásobku. Dříve se tedy tato daň platila z příjmů od 161 tisíc korun, nově to ale bude již od 121 tisíc.
Dotovaní důchodci
A i když tito lidé budou platit do státního rozpočtu mnohem více, nakonec se dozvěděli ještě další nepříjemnou zprávu. Do důchodu půjdou později a dostanou výrazně méně, protože nárůst penzí zpomalí. V podstatě tak budou dotovat současnou generaci důchodců, kterým se nic neubere, aby oni sami potom v penzi živořili.
A pokud se někdo z této skupiny snažil zajistit před inflací například nákupem investičního bytu, moc si nepomohl. Kromě aktuálně vysokých splátek hypotéky bude muset platit ještě výrazně vyšší daň z nemovitosti.
Naopak daň z přidané hodnoty nečekaně klesne, protože budou pouze dvě sazby a ta nižší klesne na 12 %, zatímco ta vyšší zůstane zachována. Znamená to, že na nízkopříjmové domácnosti úsporná opatření příliš nedopadnou.
Foto: Shutterstock
