Dnes byla největší ekonomickou událostí nová čísla inflace za říjen. Nejen analytici, ale dokonce i Česká národní banka svorně čekali další potvrzení toho, že se v České republice dále zdražuje. Ve hře bylo dokonce i pokoření dvacetiprocentní hranice inflace, odkud by se pak přeci jen měla začít snižovat.
Čachry se zdražováním
Jenže k tomu nedošlo. Český statistický úřad jako jeden z orgánů státní správy všechny dokonale překvapil. A navzdory tomu, že vykázal inflaci výrazně nižší, než se čekalo, je to překvapení paradoxně nemilé. Svým rozhodnutím ČSÚ naboural důvěru v sama sebe.
Statistici do říjnové inflace totiž započetli něco, co podle řady odborníků neměli. A sice příspěvek, který stát lidem poslal na elektřinu, tedy takzvaný úsporný tarif. Navzdory vzletnému názvu však nejde o nic jiného než příspěvek nebo dávku. To ale nemá co do činění s cenovou hladinou jako takovou, kterou má ČSÚ měřit. Ano, lidé na zálohách zaplatili o něco méně, ale ceny energií zůstaly stejné.
Analytikům se nelíbí, že tímto způsobem je narušena inflační řada a další čísla budou v důsledku této nesprávně použité metodiky zkreslená. Dalo by se nad tím ale nakonec mávnout s rukou s tím, že jde přeci jen o pouhé číslo, které je jen odrazem toho, jak se v Česku zdražuje nebo nezdražuje. Navíc už je stejně tak vysoké, že je nutné dále působit na jeho sražení.
Rána pro občany
Takto jednoduše to ale odbýt nejde. Je to totiž zrovna říjnová inflace, ze které se vypočítává výnos státních protiinflačních dluhopisů. A tak zatímco pokud by tento příspěvek započítán nebyl, jejich držitelé se mohli těšit na 19% výnos, teď se jejich výnos sníží na 15 %. A to z jednoho prostého rozhodnutí statistiků, které se zdá být navíc snadno napadnutelné.
Bylo to přitom loni koncem roku, kdy už lidé cítili zvyšující se inflaci a snažili se proti ní zabezpečit. Řada z nich si nakoupila právě protiinflační dluhopis. Celkem se jich prodalo za 40 miliard, další emisi už stát raději nevydal, protože viděl, kolik by musel platit na úrocích.
Pokud si tak někdo koupil protiinflační dluhopisy třeba za 1 milion korun, měl by při standardním výpočtu inflace nárok na úrok ve výši 190 tisíc korun. Takto ale obdrží pouhých 150 tisíc korun a navíc bude mít pocit, že byl státem oklamán. Skutečnou inflaci totiž neporazil.
Foto: Shutterstock
