Vědci ve čtyřech zemích začali s klinickou zkouškou velmi neortodoxní, ale zároveň slibné metody pro léčbu nemoci Covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Budou zkoumat, zda jedno století stará vakcína proti tuberkulóze může posílit lidský imunitní systém ve větším měřítku. Pochopitelně je tu především naděje, že by se takový imunitní systém uměl vypořádat i s koronavirem.
Zázračná vakcína
Studie jsou prováděny na lékařích a sestřičkách, kteří čelí většímu riziku nákazy koronavirovou infekcí a také na starší populaci, u které mívá nemoc vážnější průběh. V Nizozemsku už pro klinickou studii našli 1000 dobrovolníků, kteří prošli nebo brzy projdou vakcinací.
Vakcíny v obecné rovině posilují reakci imunitního systému proti vybranému patogenu. Obvykle jde o to, aby si tělo vytvořilo protilátky a dokázalo neutralizovat jeden typ viru, nikoliv ale ostatní.
Vakcína Calmette-Guérin (BCG), jejímuž podávání se říká také “kalmetizace”, je ale poměrně specifická. V první řadě pochopitelně cílí na bakterii způsobující tuberkulózu, ovšem podle klinických studií a pozorování dánských vědců Petera Aabyho a Christiny Stabell Benn účinkuje tato vakcína překvapivě často také na jiné patogeny. Podle roky starých studií dokázala vakcína v prvním roce od podání zabránit přibližně 30 % infekcím jakéhokoliv patogenu, a to včetně virů. Nad těmito výsledky se vědci dlouhou dobu nebyli schopní shodnout. Jedni kritizovali použitou metodologii, jiní tvrdili, že by na nich něco mohlo být. Zpráva z roku 2016 byla z hlediska širších imunologických vlastností vakcíny BCG poměrně pozitivní, ale dodávala, že je potřeba provést randomizované studie.
Od té doby byl učiněn poměrně zajímavý pokrok ve zkoumání, jak BCG posiluje imunitní systém. Podle infektologa Mihaie Netey z Darbound University by tato vakcína mohla změnit pohled na to, jak funguje lidská imunita.
V tento moment bychom si mohli říct, že jde jen o další z nadějných léčiv, k jejichž reálnému využití je stále daleko. Jenže v případě kalmetizační vakcíny je to přeci jen trochu jinak. A právě tady to začíná být zajímavé.
S tím, jak koronavirová infekce zasáhla celý svět, se ukázala určitá ohniska epidemie. Můžeme to svádět na použitá opatření, případně shodu náhod, ale část vědců poskytuje ještě jiné vysvětlení.
Výmluvné příklady účinnosti vakcíny
Epidemie totiž velkou měrou propukla v zemích, kde se od kalmetizace ustoupilo už před mnoha lety, případně se zde začala provádět až později. Jednou z takových zemí je třeba Írán, který je koronavirem silně promořený a kde se vakcína začala používat až po roce 1984. Starší ročníky tak z tohoto pohledu nemají silnou imunitu. Podobně na tom byla třeba Čína, kde se kalmetizovalo velmi nepravidelně.
V Evropě je pak zajímavých případů ještě více. Například v Itálii plošná kalmetizace nikdy pořádně neproběhla. Stejně tak ve Španělsku. V těchto zemích také umírá velké množství lidí, což experty stále překvapuje. A teď pozor: sousední Portugalsko, kde se vakcinace BCG velmi silně praktikovala, patří v Evropě k nejméně zasaženým zemím.
Podobný příklad najdeme v Německu, které představuje zajímavý sociální případ. Jak známo, do roku 1990 byla země rozdělena na východ a západ. Podle mapy nákazy v Německu se ukazuje, že bývalá NDR, tedy východní Německo, má třikrát méně případů v přepočtu na obyvatele než západní spolkové země. Ano, i zde centrálně řízený stát kalmetizaci ve velkém měřítku prováděl. Možná i proto je na tom Německo z velkých evropských zemí nejlépe, a to i z hlediska počtu úmrtí.
Dobrá zpráva na závěr: Česká republika v tomto ohledu dlouhou dobu patřila k nejpoctivějším zemím. Plošně se zde kalmetizovalo až do roku 2010. Dnes se vakcinace kvůli nízkému výskytu tuberkulózy provádí už jen selektivně.
Ale pokud by skutečně platilo, že tato vakcína posiluje imunitní systém, znamenalo by to, že máme velmi dobrou výchozí pozici a výrazně zvýšenou šanci koronavirovou nákazu přestát.
Foto: Freepik
