Je známou skutečností, že na infarkt a mozkovou mrtvici umírá více osob než na rakovinu plic. Ze srovnání vyplývá, že rozhodnutí přestat solit by zachránilo více lidských životů než rozhodnutí přestat kouřit. Zdá se vám to nepravděpodobné? Není. Sůl je opravdu zabiják.
Přesolená současnost
V dávných dobách nebyla sůl vůbec známá, pokrmy se připravovaly nasladko nebo dochucovaly bylinkami. Později se obliba soli v kuchyni začala rychle šířit, ale s umírněným používáním. V průměru naši předkové spotřebovali méně než 1 g soli na den. Podle studií ale spotřebujeme denně i více než 10 g soli.
Nadměrné užívání soli vede ke kardiovaskulárním chorobám, infarktu a mozkové mrtvici. Odhady se kloní k tomu, že snížení spotřeby soli povede ke snížení úmrtnosti z důvodu kardiovaskulárních chorob až o 50 %.
Následujte norská doporučení
V Norsku a Dánsku vypočítali, že by snížení průměrné dávky soli na 3 g denně (což je maximální doporučená denní dávka) vedlo k záchraně více než tisíce osob. Norsko a Dánsko si proto vytyčilo cíl snížení spotřeby soli, vedení osvěty a postupné odsolení nabízených potravin. Populace by měla konzumovat maximálně 5 gramů denně a postupně by se množství mělo snížit ještě více. Norsko začalo postupným snižováním soli v chlebu a ostatních obilných produktech.
Solnička je malý viník
Největším problémem není solnička, kterou vidíte na stolech a kterou si jídlo podle potřeby dochutíte. Problém je především přidávání soli v potravinářské výrobě. Sůl konzumujeme v pečivu, uzeninách a často i ve sladkostech. Největším problémem jsou instantní pokrmy a jiná průmyslově zpracovaná jídla.
Sůl se do průmyslově zpracovaných pokrmů nepřidává jen kvůli chuti, ale především jako konzervant a pojivo. Je snadné jej nahradit jinou látkou (byť by výrobu prodražila).´ Zaměřte se na množství soli ve vašem jídelníčku.
Foto: Shutterstock, zdroj: ciencenorway.no
