Silácké řeči vedli mnozí. Nizozemský premiér nechtěl omezovat veřejný život a sázel na vybudování stádní imunity. Britský premiér Boris Johnson koronavirus zpočátku bagatelizoval a rovněž chtěl nechat promořit populaci. Oba ale nakonec pod vidinou hroutících se zdravotních systémů v nejzasaženějších státech ucukli. Podle všeho stejně příliš pozdě: Británie i Nizozemsko patří k zemím s nejrychlejším nárůstem nakažených i mrtvých.
Společenský život jede dál
Jedinou evropskou zemí, kde u výše uvedené strategie vydrželi, tak zůstává Švédsko. Z reality naší karantény a ochromené ekonomiky zní až neuvěřitelně, že si tito seveřané stále žijí v podstatě jako doposud. Přitom sousední skandinávské země jako Norsko a Dánsko zavedly velmi tvrdá opatření a nařídily lidem, aby ze svých domovů vycházeli jen v nejnutnějších případech.
Jaký rozdíl oproti Švédsku! Ne, že by místní vláda nezavedla opatření žádná, ale ta její se v porovnání s jinými zeměmi jeví jako výdobytky liberalismu. Tak například se ani ve Švédsku nesmí tvořit skupinky lidí. Jenže nikoliv tří lidí, ale 50 a výše. Jedinými institucemi, které byly uzavřeny, jsou střední a vysoké školy.
Jinak ale v ulicích Stockholmu či Malmö vidíte korzovat velké množství lidí, kteří si neváhají hojnou měrou užívat prvního jarního počasí na zahrádkách restaurací. V běžném provozu fungují také nákupní centra, kina, lyžařské areály nebo posilovny. Švédsko ponechalo také otevřené hranice, což je ale v jinak uzavřené Evropě spíše symbolický krok, protože obyvatelé okolních států sem stejně nemohou. Ale i v době ochromené letecké dopravy mohou Švédsko navštívit například asijští turisté.
Mohlo by se zdát, že s tak benevolentním přístupem to ve Švédsku přeci musí někde “hořet”. Jenže chyba lávky. Zdravotní systém se zatím tváří připraveně a robustně – rozhodně nehlásí nějaký kolaps. Počet nakažených dosáhl hodnoty necelých 4500, což je v zásadě stejně jako v sousedním Norsku.
Dbát pravidel a faktů
Pravdou je, že Švédové dodržují těch několik opatření a doporučení své vlády. Mezi ně patří dodržování rozestupů, ochrana starších lidí a nutnost mýt si pravidelně ruce.
“Poskytujeme lidem možnost vybrat si, co je pro ně nejlepší a co podle našich zkušeností dobře funguje. Zavřít hranice dnes, kdy už jsou případy nákazy ve všech státech, nedává smysl. Dávno jsme promarnili příležitost virus zadržet, teď jen snižujeme jeho dopady,” uvedl hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, který patří k nejhlasitějším zastáncům takzvané stádní imunity.
Tegnell zdůrazňuje, že je důležité se řídit fakty a nikoliv domněnkami. Podle něj se mnozí stále domnívají, že koronavirus nějakým zázrakem zastaví. Jenže to se nestane. Naopak hrozí, že v této snaze nevratně poškodí celou ekonomiku.
Navíc se ukazuje, že z přísných opatření lze jen velmi obtížně vycouvat. Ani ona totiž virus kdovíjak nepotlačí, a jakmile se veřejný život uvolní, epidemie znovu nabere na síle.
Foto: Freepik
