Ochranná opatření v počátku pandemie byla činěna spíše pocitově, než aby se zakládala na ověřených metodách. Jednoduše proto, že koronavirus lidstvo zastihl nepřipravené, a tak muselo improvizovat.
Otevření by nemělo ublížit
Poté, co první vlna v mnoha zemích včetně České republiky v podstatě odezněla, je ale dobré zhodnotit, která opatření smysl měla a která už byla jaksi navíc a občany pouze omezovala. Tuto otázku si položili vědci z respektovaného německého Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB) a přišli s velmi zajímavými zjištěními.
Podle studie mělo v Německu největší dopad na zpomalení růstu potvrzených infekcí uzavření škol a školek (efekt 7,9 %), omezení vycházení z domu (5 %) a zákaz sportovních utkání (3,4 %). “Tyto dopady jsou statisticky vysoce signifikantní,” uvádějí spoluřešitelé výzkumu Enzo Weber a Tobias Hartl.
Překvapivý je naopak závěr, kdy žádný měřitelný efekt vědci nezaznamenali v případě uzavření restaurací, obchodů, kadeřnictví a dalších podobných zařízení. To znamená, že jejich postupné otevírání by nemělo vést ke zhoršení epidemiologické situace.
Praxe je poněkud odlišná
Německo se stalo v zavádění ochranných opatření zajímavou laboratoří, protože je jednotlivé spolkové země uváděly v život v různých fázích. Výzkumníkům to umožnilo porovnat účinnost jednotlivých opatření mezi sebou.
Názor, že uzavření obchodů a restaurací nemělo na šíření epidemie žádný vliv, je nicméně poněkud kontroverzní. Už dříve s ním přišli jiní vědci a sklidili poměrně velkou kritiku.
Připomeňme také případ z České republiky, kdy se právě jeden z menších obchodů na Zlínsku stal epicentrem nákazy, kdy se zde infikovaly více než čtyři desítky lidí. Jedna z dívek v obchodě dokonce nakoupila pouze jogurt, a přestože měla roušku i rukavice, nakazila se také.
Foto: Freepik
