Závažnost současné krize nejlépe dokládají nehezké konce nejrůznějších podniků, kterých neustále přibývá. Některé z nich přitom patří mezi tradiční, oblíbené a dlouhou dobu úspěšné. O to více se lze jejich konci podivovat. Kombinace neustále se zdražujících surovin, pracovní síly i energií však dokáže být skutečně likvidační.
Ceny držely nízko
Takovým případem je i Cukrářství Emil Geigher. Ještě docela nedávno do jeho poboček, které byly i v Praze, chodily zástupy lidí pro oblíbené dortíky podle tradičních receptů. Obliba v současné době byla dána i skutečností, že tato cukrárna se na rozdíl od jiných snažila držet ceny na dostupných úrovních. Rozdíl mezi ní a konkurencí, která už dorty prodává klidně i za sto korun a více, se stále rozšiřoval.
Mohlo se na první pohled zdát, že právě to je konkurenční výhoda cukrárny Emil Geigher. Možná jí však lpění na nízkých cenách nakonec ale spíše zničilo.
Konec tohoto cukrářství je totiž poměrně divoký. Informoval o něm list Písecké postřehy, na který se obrátily některé ze zaměstnankyň, jež byly v podniku klidně i třicet let. Představoval pro ně stabilní pracovní prostředí a vůbec netušily, že se děje něco špatného, co by mohlo vyústit v konec.
Tradiční cukrárna
Jenže pak náhle dostaly výpovědi a cukrárny zahájily proces likvidace. To je pro tradiční podnik, který byl založen už v roce 1924, velmi nezvyklé. Cukrárna pak expandovala po celé České republice a byla velmi oblíbená. Někteří považovali její dortíky za ty nejlepší vůbec.
Je otázkou, zda se cukrárna neměla alespoň pokusit provést některé změny, zejména potom zvýšit ceny na úroveň, která by více odpovídala současné době. To už se však nedozvíme. Končí další z tradičních a oblíbených značek, a to bez náhrady.
Foto: Shutterstock
Je třeba poděkovat současné ukrajinské vládě v čele s Fialou..
podnikání není jen o kvalitních výrobcích, ale i o počtech
Tradice jsou důležité. Konec takového podniku je velká škoda.