Pokles teplot, vysoká vlhkost vzduchu, předvánoční stres nebo hádka s partnerem – to vše může být poslední kapkou vzniku infarktu, kterému zimní období přeje více než zbytek roku. Podle českých kardiologů si většina lidí na infarkt zadělává celá léta svým životním stylem – zima problém jen umocní. Mráz zužuje tepny, zvyšuje tlak a riziko ucpání cév, způsobuje poruchy srdečního rytmu.
Stále častější infarkty
„V Evropě, Českou republiku nevyjímaje, ale i v drsnějších podmínkách Kanady či naopak v některých subtropických oblastech nacházíme souvislost s poklesem teplot a výskytem infarktů či úmrtími na chronickou ischemickou chorobu srdeční. Teplotní propad o přibližně 10 °C zvedá počet srdečních příhod asi o 7 %,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti (ČKS). V roce 2020 například vévodil, co se počtu infarktů týče, leden.
Předejít tomu, aby třeskuté mrazy nebo stresy před svátky neměly na srdce sebemenší dopad, lze dle odborníků pouze dlouhodobou úpravou životního stylu. Podle prof. MUDr. Miloše Táborského, CSc., MBA, přednosty I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc, nestačí změnu odstartovat v prosinci. „Pokud se člověk rozhodne zapracovat na snížení rizika, aby zabránil tomu, že na Vánoce skončí v nemocnici s infarktem, měl by začít nejpozději v létě. Změna životního stylu se projeví při poctivém dodržování až po měsících, ale každému se ohromně vyplatí. Dožíváme se sice vysokého věku, avšak posledních dvacet let přežíváme s nemocemi. Po šedesátce se u většiny lidí začínají objevovat vleklé choroby – naším cílem by mělo být prožít co největší část života ve zdraví. A k tomu nám pomůže se hýbat, nekouřit a jíst rozumně,“ vysvětluje prof. Táborský.
První příznaky – každá minuta se počítá
Jak uvádí doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., prezident České asociace intervenční kardiologie České kardiologické společnosti, typickému pacientovi s infarktem je nad šedesát let, má vysoký krevní tlak, cholesterol, kouří, je obézní a léčí se s dalšími chronickými nemocemi. „Když takový člověk bezdůvodně omdlévá, špatně dýchá či pociťuje obrovskou únavu a začne ho prudce bolet na hrudi, je na čase okamžitě volat záchranku. Počítá se každá minuta. Pokud dojede do nemocnice s katetrizační jednotkou do hodiny, má 96% šanci, že přežije ve velmi dobrém stavu s jen malou jizvou na srdci. Každá hodina zpoždění znamená větší a větší poškození srdečního svalu, který bychom jinak dokázali zachránit. Lidé k nám dorazí v rozmezí 2,5–3 hodin od prvních příznaků, mnozí ale i daleko později,“ doplňuje doc. Kala.
V této souvislosti kardiologové bojují také s aktuální pandemickou vlnou. „Podle dat Českého statistického úřadu zemřelo v loňském covidovém roce o 17 000 osob víc než v roce předchozím, za 3 100 úmrtí mohou právě choroby oběhového systému,“ uvádí prof. Linhart. Lidé ze strachu z nákazy covidem nevolají záchranku, do nemocnice nejedou a buď zemřou doma, nebo infarkt „přechodí“ a přivodí si srdeční selhání. „Každá vlna covidu snížila u nás na oddělení příjem pacientů odhadem o 20 % – tito lidé se pochopitelně zázračně neuzdravili. Infarkt jejich sval postihl a projevil se později selháním srdce. Vidíme to i letos, obvykle k nám přichází dvacet lidí s infarktem týdně, nyní je to pět až šest,“ popisuje prof. Táborský. Stejnou zkušenost ze svého oddělení má doc. Kala – i podle něj „klesá“ v době nejhorší koronavirové vlny počet těch, kteří si zavolají záchranku kvůli infarktu, přibližně o 20 %.
Nebojte se zavolat záchranku
Specialisté na srdce tak apelují, aby se lidé nebáli zavolat, když je bolí na hrudi, špatně se jim dýchá, je jim na omdlení – včasný telefonát může zachránit život. „Katetrizujeme, tedy řešíme akutní infarkt zavedením cévek do srdečních dutin a cév, i covid-pozitivní pacienty. Máme na to uzpůsobené sály, personál je vybavený speciálními overaly a respirátory. S covidem a jeho dalšími mutacemi budeme žít ještě dlouhá léta, a proto se musíme naučit na něj vyzrát,“ dodává prof. Táborský. Kardiologové připomínají, že v Česku je 22 katetrizačních center, která fungují 24 hodin denně. Jakmile záchranáři vyhodnotí, že se jedná o infarkt, jedou s pacientem přímo do jednoho z nich. Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR skončilo v roce 2020 v nemocnicích s infarktem 22 497 lidí.
Předseda českých kardiologů prof. Linhart připomíná, že v následujících měsících a letech lze čekat prudký vzestup lidí se srdečním selháním, mimo jiné proto, že infarkt přechodili. Nyní jich je přes 280 000, do roku 2030 by se jejich počet mohl dostat na 450 000.
Na začátku prázdnin kardiologové vyhlásili kampaň Nemocné české srdce a avizovali, že chtějí do deseti let snížit úmrtnost na srdeční choroby o 5 % a počet těch, kteří kvůli nemocnému srdci opakovaně končí v nemocnici, o 10 %. Úmrtí na nemoci srdce hrají v Česku mezi ostatními chorobami prim a covidová pandemie situaci dále zhoršila.
Foto: Shutterstock
