Dosud se zdálo, že katastrofy s potenciálem ohrozit Zemi a samotné lidstvo jsou tak vzdálené, že současné obyvatele modré planety nijak neohrožují a tím pádem pro ně nemají nikterak zásadní důležitost. Většina lidí považuje bádání vědců nad tím, co všechno nám hrozí, jen za teoretické výplody, které stejně v praxi nikdy nenastanou. A když, tak my už tu přeci stejně nebudeme. Jde o klasický přístup podle hesla “po nás potopa”.
Jenže teď to vypadá, že mnozí lidé, kteří dnes planetu Zemi obývají, se ještě nějaké té katastrofy dočkají. Ostatně, i nástup koronaviru je důkazem, že bychom neměli být k přírodě tak blahosklonní a že bychom si měli uvědomit přítomnost jevů, které stále jen těžko můžeme ovlivnit.
Dlouho se nic nedělo
Přestože se v posledních letech hojně mluví o klimatických změnách, málokdo toto téma vnímá skutečnost vážně. Mnohem více se brojí například proti opatřením, která mají za cíl tuto změnu oddálit. Dosud přitom vědcům z jejich výpočtů vycházelo, že k větší změně na Zemi dojde až v polovině tohoto století, za předpokladu, že by se nic nedělalo. Tehdy se měla průměrná teplota zvýšit v průměru o 1,5 stupně Celsia, což už je hodnota ohrožující život na planetě tak, jak ho známe. Také proto alespoň někteří politici začali jednat a směřují své snahy k tomu, aby tato situace nenastala.
Teď se však ukazuje, že to nemusí stačit. Nová studie, kterou publikoval odborný časopis Climate Dynamics, totiž kritickou hranici dosud stanovenou na rok 2052 posouvá o pořádný kus dopředu. Podle nejnovějších poznatků dojde k oteplení o tuto hodnotu už v letech 2027 až 2042. Pokud by se naplnily nejčernější prognózy, znamenalo by to, že nevratné změny na planetě započnou už za několik málo let.
Zmíněná studie vychází z přesnějších výpočtů podle moderního modelu SCRF, jenž v sobě zahrnuje mnohem větší množství proměnných ukazatelů a historických záchytů, díky čemuž dokáže poskytnout akurátnější výsledky. “Nové prognózy se zakládají na historických klimatických údajích a ne na teoretických vztazích, které nepříliš dokonale zachycuje dosavadní model GCM. Díky tomu můžeme odhadnout citlivost na klima a vývoj z přímých pozorování s několika různými předpoklady,” vysvětlil expert na pozemský environmentalismus Raphael Hébert z Institutu Alfreda Wegenera.
Čas už došel
Zajímavé je, že jak starší, tak modernější model docházejí vlastně k velmi podobným závěrům v tom smyslu, jaké bude mít klimatická změna dopady na lidstvo. Zastánci obou přístupů se shodují v tom, že je třeba okamžitě jednat, aby se zabránilo nejhoršímu a negativní efekty klimatické změny byly alespoň zmírněny. Novější model však deklaruje, že snahy se musí ještě mnohem více zvýšit, protože čas už opravdu tlačí.
“Vlády se teď konečně rozhodly něco ve věci změny klimatu podniknout, ale my se musíme vyhnout situaci, kdy se nás budou snažit uchlácholit tím, že nebezpečným dopadům na život je možné zabránit omezenou aktivitou. Náš nový model ukazuje, že prostor pro jednání lidstva se výrazně zmenšil,” uvedl jeden ze spoluautorů studie, Shaun Lovejoy z McGill University.
Foto: Shutterstock
