Věk v občance sice hlásí čerstvých 40 let, vašim cévám ale může „táhnout“ na 60. Jak je to možné? Podle lékařů má předčasné stárnutí tepen na svědomí především kouření, diabetes, zvýšená koncentrace cholesterolu v krvi a vysoký krevní tlak. Ty poté mohou způsobit mozkovou mrtvici nebo srdeční infarkt. Jak zlepšit adherenci neboli ochotu pacienta spolupracovat s lékařem a dodržovat pokyny vedoucí ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění bylo jedním z mnoha témat, o kterých debatovali lékaři na virtuálním Výročním sjezdu České kardiologické společnosti.
Pacienti nemají zájem o léčbu
„Pro snížení rizika infarktu nebo mrtvice je zásadní to, do jaké míry nemocný na léčbě spolupracuje. Aktivní ovšem nemůže být pouze pacient, ale také samotný lékař. Když nebude sám přesvědčený o důležitosti dodržování léčby, tak se mu jen stěží podaří přimět k tomu pacienta,“ říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., F.E.F.I.M., předseda České internistické společnosti. Mnozí pacienti ale i přes aktivitu lékaře o léčbu zájem nemají. Stárnutí tepen totiž nebolí a změny jako jejich tuhnutí nebo ucpávání se, lidé zprvu nezaznamenají. Podle předsedy České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr. Michala Vrablíka, Ph.D., je adherence neboli ochota pacienta spolupracovat s lékařem a dodržovat pokyny problematická především u mladších pacientů.
„Například lidé do 40 let vůbec neuvažují o tom, že by je při nedodržování léčby mohl postihnout infarkt. My se přitom s takovýmito případy pravidelně setkáváme. Z průzkumu u příležitosti Týdne adherence, který organizovala společnost Teva v loňském roce víme, že pacientům obecně dělá potíže pravidelné užívání léků. Konkrétně ženy mají poté největší problém s pohybem a redukcí váhy, zatímco muži nejvíce bojují s abstinencí, kouřením a dietou,“ popisuje prof. Vrablík.
Podle odborníků by lepší spolupráci pacienta s lékařem mohl podpořit například výpočet jejich cévního věku. To koneckonců potvrzuje zahraniční studie, v níž bylo zařazeno přes tři tisíce lidí, kteří byli ohroženi kardiovaskulárními onemocněními. Pacienty rozdělili do tří skupin a každé z nich sdělili různé množství informací o možných kardiovaskulárních rizicích. Studie prokázala, že pacienti, kteří byli o riziku a jejich individuálním vaskulárním věku informováni, nejlépe dodržovali doporučení.
„Vaskulární věk lze jednoduše vypočítat tak, že vezmeme v potaz pacientův skutečný věk, životní styl, další údaje typu, jestli je kuřák, a jakými trpí nemocemi. Například riziko infarktu nebo mrtvice u čtyřicetiletého kuřáka s vysokým krevním tlakem a cholesterolem je stejné jako riziko zdravého šedesátiletého nekuřáka,“ říká prof. Vrablík.
Jak vypočítat takzvaný vaskulární věk
Vaskulární věk mohou svým pacientům nově lékaři vypočítat pomocí aplikace v počítači nebo chytrém telefonu, kterou vyvinula společnost Mediately a která vznikla za podpory společnosti Teva Pharmaceuticals. Do databáze stačí zadat pohlaví a věk pacienta společně s hodnotami jeho krevního tlaku a cholesterolu a také s informací, jestli kouří, nebo ne. Aplikace okamžitě spočítá vaskulární věk pacienta a rizika, která mu hrozí do budoucna.
„Až 75 % diabetiků umírá na kardiovaskulární příhody a současně o 6 let dřív než lidé bez diabetu. Diabetici jsou bráni jako pacienti s velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem, a proto je u nich adherence k léčbě klíčová. Do lékařské zprávy nemocnému vždy píšu, že jsem ho informoval o kardiovaskulárním riziku, ale on sám léčbu odmítá,“ vysvětluje doc. MUDr. Branislav Vohnout, PhD., prezident Slovenskej asociacie aterosklerozy. Rady, jak udržet svůj vaskulární věk stejný jako kalendářní najdou lidé například na webu www.kapitolyozdravi.cz.
Foto: Freepik
