Smrtící virus MERS je příbuzný známějšího viru SARS. Jedná se o nemoc přenosnou ze zvířat na lidi. Často ji přenášejí velbloudi a netopýři. Od prvního zjištění viru v roce 2012 mu už podlehly stovky lidí.
Virus MERS – Middle East Respiratory Syndrome, způsobuje závažná lidská onemocnění plic a ledvin. Oproti viru SARS – Severe Acute Respiratory Syndrome, má také podstatně vyšší úmrtnost. Polovina pacientů nakažená virem MERS bohužel zemře. Naopak se ale tento virus v porovnání s virem SARS výrazně pomaleji šíří. Proti nemoci MERS však zatím neexistuje žádný účinný lék ani vakcína. Přesně se ještě neví, jak tuto zákeřnou nemoc účinně a úspěšně léčit. Zatím se spíše léčí příznaky.
Diagnostika viru MERS
Nemoc MERS je v počátečních fázích vysoce obtížně diagnostikovatelná. Onemocnění začíná zcela běžnými příznaky provázejícími nachlazení. Projevuje se kašlem, dušností a teplotami kolem 38 °C. Nemoc však pokračuje velmi rychle. Vzniká zánětlivé onemocnění plic v podobě pneumonie a akutní selhání ledvin. Diagnostikuje se z krve při tzv. PCR. Jde o vyšetření úseku DNA, jenž by v sobě mělo virus MERS obsahovat. Podávají se antibiotika na zánět plic, probíhá léčba ledvin a dalších příznaků.
Onemocnění MERS a jeho šíření
Choroba se objevila poprvé v roce 2012 v oblasti Blízkého východu. Nejvíce obětí zatím hlásí stále Saúdská Arábie. Mimo tuto oblast má nejvyšší počet případů tohoto blízkovýchodního respiračního syndromu Jižní Korea. Podle některých zdrojů na celém světě zemřelo na nákazu nebezpečným koronaviren MERS od roku 2012 až 600 lidí. Inkubační doba může být od 2 do 14 dnů, většinou se příznaky objeví za 5 a 6 dnů od nákazy. Prevencí je důkladná hygiena.
Vývoj vakcín a léčby
Úplné znění názvu nemoci je MERS-CoV – Middle East respiratory syndrom coronavirus. Vir se řadí do skupiny jednořetězcových RNA virů s pozitivním řetězcem. V roce 2015 se objevila zpráva v časopise Nature Communications s prvními výsledky o laboratorních zkouškách látky na vakcínu proti MERS. Ta se osvědčila během zkoušek na hlodavcích i primátech, které následně chrání před pneumonií. Látka se dále zkoumá týmem vědců na Perelmanově lékařské fakultě University of Pennsylvania.
