Jihoevropské státy se potýkají s dlouho nevídanou epidemií západonilské horečky. Virové onemocnění je přenášeno převážně komáry. Jen v Řecku, Itálii a Srbsku bylo v minulých případech napočítáno takřka 50 případů, kdy nakažení zemřeli.
Jen v těchto třech zemích bylo prokázáno dalších 400 případů nákazy. Skutečné číslo ale bude ještě výrazně vyšší, protože přibližně 80 % nakažených nevykazuje žádné nebo jen mírné symptomy jako je bolest hlavy či kloubů.
Nebývalé množství těžkých případů
Ovšem v Itálii virus u výrazně nadproporčního počtu pacientů napadá nervový systém. Z celkových 255 prokázaných infekcí zde má 103 velmi těžký průběh. V minulém roce bylo podle zpravodajské agentury Ansa nakažených jen 55, přičemž 27 mělo těžký průběh. Tehdy zemřel jeden člověk. Letos státní zdravotnická organizace ISS hlásí již deset úmrtí.
Případy západonilské horečky hlásí také Rumunsko, Chorvatsko, Francie, Maďarsko, Bosna a Hercegovina a Kosovo. V těchto oblastech nejde o tak velkou výjimku, jak by se mohlo zdát. Ovšem letošní rok je co do počtu výskytu skutečně extrémní.
Nejčastějším nositelem viru jsou ptáci, od nichž se nakazí komáři tím, že je bodnou a nasají krev. Následně pak mohou nakazit lidi. Z toho důvodu bývá nejsilnější výskyt západonilské horečky podél migračních cest ptáků.
Důvodem, proč se horečka tak výrazně rozšířila právě letos, je podle všeho počasí. V březnu na postižených místech hodně pršelo a duben a květen byly nadprůměrně teplými měsíci. Díky tomu došlo k přemnožení komárů. Je přitom třeba počítat s tím, že počet nakažených ještě poroste. Vrchol západonilské horečky pozorujeme mezi polovinou srpna a polovinou září.
Příznaky Západonilské horečky
Typickými symptomy západonilské horečky jsou bolesti svalů a hlavy, stejně jako nateklé lymfatické uzliny. K tomu se samozřejmě přidává zvýšená teplota. U některých pacientů se projeví nevolnost a zvracení. Přibližně třetina postižených dostane vyrážku na prsou, zádech a rukou. Méně častý je zánět mozku – pak může infekce skončit smrtí.
Proti západonilskému viru neexistuje žádné očkování ani cílená terpaie. V případě komplikací se používá intenzivní lékařské ošetření jako umělé dýchání či doplnění tekutin. Podle Světové zdravotnické organizace onemocní jeden ze 150 nakažených těžce. Jak bylo uvedeno výše, letos tato statistika tak úplně neplatí.
V Řecku dostali obyvatelé radu, aby používali masti a další prostředky proti komárům. Jde o nejúčinnější prevenci, protože pokud vás nebodne komár, pravděpodobnost nákazy je velice malá. Zřídkakdy lidé onemocní po krevní transfuzi nebo transplantaci orgánu. Přenos je možný také z matky na dítě prostřednictvím kojení. Jinak ale západonilský virus není mezi lidmi přenositelný.
