Zásadní chyba před pečením kuřete. Dělají ji téměř všichni a dopady jsou obrovské, varují experti

Velké množství lidí stále tápe v tom, jak by se kuře mělo ošetřit předtím, než ho začnete péct. Bohužel stále převládá zvyk, že kuře je třeba před přípravou umýt. Nic ale nemůže být vzdálenějšího správnému postupu. Je to totiž právě naopak. Kuře bychom vůbec mýt neměli, protože si jinak zaděláváme na vážné zdravotní komplikace.

Kontaminace je velmi častá

Britská agentura Food Standards Agency (FSA) varuje lidi, aby skončili s mytím drůbeže před tím, než ji uvaří či upečou, jinak riskují šíření nebezpečné bakterie. Ta je nejčastější příčinou otravy u lidí ve Velké Británii, kteří se jí nakazí z potravin. Týká se až 280 tisíc Britů ročně a dokonce se jedná o častější případy než nákaza obávanými bakteriemi E-coli, salmonelou či listerií.

“Lidé přitom často nevyhledají pomoc, takže skutečný počet případů bude ještě mnohem vyšší,” uvádí mikrobiolog Bob Martin.

Laboratorní testy na vzorcích z infikovaných lidí ukázaly, že byly nakaženi campylobacterem, který se často vyskytuje u drůbeže. Dalšími zdroji bakterií vedle syrového masa bylo i nepasterizované mléko a neupravená voda.

Zamoříte celou kuchyň

Podle výzkumu stále většina lidí myje kuře před přípravou z důvodu, že ho chce zbavit bakterií či krve. Ve skutečnosti si ale bakterie přenese na sebe a roznese je všude v kuchyni. Jde přitom často o nebezpečné bakterie, které způsobují průjmy, žaludeční problémy či rovnou otravu jídlem.

Tím, že kuře myjete, kapičky vody přenesou bakterii campylobacter, ale i další nebezpečné bakterie, jako jsou salmonely, na ruce, kuchyňský dřez či na oblečení. Kapky vody mohou cestovat do vzdálenosti až jednoho metru od dřezu.

Různě závažné příznaky

Pokud kontaminovanou potravu sníte, nějakou dobu se nic nemusí dít. Teprve později po jednom až pěti dnech se mohou projevit nepříjemné příznaky. Bakterie mají totiž toxický efekt a spouštějí záněty.

U poloviny případů se nakažení bakterií začíná projevovat po 24 hodinách. Příznaky jsou podobné těm při chřipce. Následně pokračují průjmem, který může obsahovat krev, zvracením, bolestmi břicha a křečemi, které se podobají zánětu slepého střeva. Právě tehdy byste měli pít co nejvíce vody, protože průjmem a zvracením ztratíte hodně tekutin. Při dehydrataci nemůže tělo s bakterií správně bojovat. U čtvrtiny pacientů může dokonce vyvolat syndrom dráždivého tračníku.

U jednoho procenta případů může campylobacter vyvolat artritidu, která je obvykle krátkodobá, ale někdy se může stát chronickou. Postihuje klouby, oči, u kterých způsobuje zánět spojivek a močovou trubici, kde se projeví bolestmi při močení.

Pozor by si měly dávat hlavně děti do pěti let a starší osoby nad 60 let, kteří mají zvýšené riziko vážných komplikací, jelikož mají oslabený imunitní systém.

Takto připravíte kuře bezpečně

• Syrové kuře vždy skladujte v čistém a uzavřeném obalu na spodní polici v lednici. Je velmi důležité, aby se kuře nacházelo v dostatečné vzdálenosti od ovoce a zeleniny.
• Kuře nemyjte.
• Důkladně si umyjte ruce mýdlem a vodou před tím, než se dotknete syrového kuřete a také poté, kdy budete chtít manipulovat s něčím jiným.
• Nejbezpečnější je používat jednu desku na maso, přičemž ovoce a zeleninu krájejte na jiné.
• Kuře rozmrazte v lednici, nikoliv venku na kuchyňské desce. Můžete jej dát i do studené vody, ale jen v případě, že má neporušený obal.

Foto: Shutterstock, zdroj: Food Standards Agency