Pokud vaše znalosti o mouce končí tím, že se vyrábí z obilí a dělí se na hladkou, polohrubou a hrubou, nejste sice úplný amatér, ale vězte, že pokud chcete mouku využívat co nejlépe, nebude na škodu si obzory trošku rozšířit.
Odkud se bere mouka?
Mouka se vyrábí ze semen obilovin. Ty se posbírají, vytřídí, pročistí a dále připravují. Poté přijde na řadu nejdůležitější část – drcení do požadované konzistence. Podle ní se rozlišují tři základní druhy mouk – hladká, polohrubá a hrubá.
Typy mouk – hladká, polohrubá, hrubá
Mouka hladká je nejvhodnější na pečení pečiva, štrůdlů, přípravu palačinek a na zahuštění polévek a omáček. Z polohrubé mouky se nejlépe vyrábějí těsta kynutá a piškotová. Hrubou mouku využijeme na klasické české speciality jako knedlíky či noky.
Pak existují ještě méně známé druhy mouk. Mouka koláčová se používá k přípravě křehkých koláčů, protože je dostatečně jemná a vláčná. Chlebová mouka se nejlépe hodí na pečení chleba, a nakonec stojí za zmínku také mouka těstovinová, která skvěle drží tvar a získává se z tvrdé pšenice.
T-hodnota mouky
Udává počet zrn a množství prospěšných látek, které zůstaly v mouce zachovány. Protože právě zrna obsahují nejvíce vitamínů a minerálů, a proto je jejich podíl v mouce pro zdraví člověka klíčový.
Vysoká T hodnota náleží mouce tmavší, která obsahuje více vlákniny, vitamínů a minerálů, na druhou stranu zase méně kvalitního lepku. Mouky s nízkou T hodnotou jsou světlejší, mají méně vlákniny, vitamínů a minerálů, ale zase obsahují více lepku.
Druhy mouk obsahujících lepek – pšeničná, špaldová a žitná
Protože pšenice patří mezi nejvyužívanější potravinu na světě, je pšeničná mouka nejrozšířenější. Obsahuje železo, vápník, bílkoviny, vitamíny a folát. Vyrábí se z ní chleba, těstoviny, pečivo, koláče a sušenky.
Špaldová mouka se může pochlubit vyšším obsahem bílkovin, je vláčná a hutná, navozuje pocit sytosti. Snižuje riziko srdečních chorob.
Žitná mouka je výživově srovnatelná s pšeničnou, při pečení si ale zachovává více živin. Má také pozitivní vliv na srdce a snížení hladiny cholesterolu v krvi.
Bezlepkové mouky
Kdo nechce nebo nemůže konzumovat lepek, má relativně dost možností jak pšeničnou, špaldovou či žitnou mouku nahradit.
- Ovesná mouka je bohatá na bílkoviny, beta-glukany a antioxidanty. Pečou se z ní koláče a sušenky, připravují palačinky.
- Kokosová mouka vzniká mletím a sušením kokosové dužiny. Má vysoký obsah bílkovin, vlákniny a tuku, méně sacharidů. Snižuje chuť k jídlu, připravuje se z ní pečivo a dezerty. Je řidší, proto společně s ní musíme použít zahušťovadlo či vajíčko.
- Pohanková mouka je bohatá na minerály a antioxidanty, díky nízkému glykemickému indexu vyhovuje i lidem s cukrovkou 2. typu. Obsahuj hořčík, měď a vlákninu. Hodí se k pečení i zahušťování.
- Rýžová mouka vzniká namletím bílé či hnědé rýže, její výhodou je nízká cena. Hnědá rýžová mouka se může pochlubit vyšším obsahem vlákniny, vitamínů a minerálů. Používá se jako zahušťovadlo.
Dále existuje bezlepková mouka banánová, mandlová, tapioková a lněná.
Podle čeho v obchodě vybírat
Takže příště nevybírejte pouze podle značky a ceny. Zaměřte se jak na typ mouky (hladká, hrubá, polohrubá), tak na její druh (špaldová, pšeničná, žitná) a klidně i hodnotu T. Pokud chcete vyzkoušet stravování bez lepku, vyzkoušejte některou z méně známých bezlepkových mouk.
Foto: Shutterstock, zdroje: Eatwheat, Dont waste the crumbs
